O vývoji ekologických lokomotiv nezávislé trakce u firmy Wabco jsme vás již opakovaně informovali. Nejdříve sestrojila hybridní verzi rozšířené lokomotivy GE Evolution ES44AC a pojmenovala ji GECX 3000. Té ponechala původní spalovací motor o výkonu 4 400 koní a doplnila bateriový modul o váze 22,5 tun a kapacitě 2,4 MWh. Ten stačí k jízdě plným výkonem 30 až 40 minut a testy ukázaly, že v reálném provozu snižuje spotřebu o 11 procent (původní odhad zněl 15 %). Dále sestrojila a také prodala první čistě bateriovou lokomotivu na stejném technickém základě, nazvanou FLXdrive. Ta už si polepšila na 7 MWh. Jenže to pořád nestačí.
Plug-in hybrid o výkonu 4 400 koní? Pro lokomotivu GE/Wabtec GECX 3000 žádný problém
Aktuálně se technici z Wabtecu spojili s vědci z Kalifornské univerzity a jejich kolegy z Lawrence Berkeley National Laboratory. Za ideální způsob, jak prodloužit čistě bateriový dojezd, totiž označili přípojný vůz s dalšími bateriemi. Ani to není nic nového, podobné řešení známe i z našich tratí, byť k trochu jiným účelům (před třiceti lety bylo několik jihočeských posunovacích lokomotiv řady 210 upraveno na krátké manipulační pojezdy po nezatrolejovaných úsecích díky připojenému akumulátorovému vozu s bateriemi o kapacitě cca 100 kWh). Jenže americké řešení má posloužit při traťovém provozu. Lithium-železo-fosfátové baterie o kapacitě 14 MWh by totiž měly vystačit na 241 km jízdy čtyř takových lokomotiv plným výkonem se soupravou 100 vozů o hmotnosti 6 800 tun. Výsledná úspora paliva by měla být zhruba 50%.
Vzhledem k tomu, že tento benefit dostala plug-in hybridní lokomotiva GECX 3000, pokračovalo by se po jejím vybití normálně na spalovací motor. Americké vlaky však stavějí i na dálkových transkontinentálních trasách v průměru častěji než po oněch 241 km. Tyto zastávky by tedy šly teoreticky využít k dobíjení baterie (během 30 až 60 minut), případně přepřahu za nabitý bateriový vagon, samozřejmě nadále platí, že se plní i rekuperací. Samotný bateriový vůz by přidal k hmotnosti vlaku sice více než 100 tun, ovšem při délkách a hmotnostech amerických dálkových souprav (v USA mají větší průjezdní profil, povolen provoz delších souprav a vyšší nápravové zatížení než v Evropě) by to bylo zanedbatelné.
Ve střednědobém horizontu by podle newatlas.com takový pohon snížil emisní zátěž, protože energetický mix je v USA už ze 40 % uhlíkově neutrální. Problém je v samotných bateriích; jejich výroba je naopak ekologicky značně problematická, navíc probíhá většinou v jihovýchodní Asii. K celkové bilanci je tedy třeba připočíst ještě jejich transport přes půl světa a následnou likvidaci. Celý nápad tedy bude podroben pečlivým výpočtům, modelům a testům.
Proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě.