I věda potřebuje k životu marketing, kde jinde by to měli vědět lépe než právě v Tesle? I přesto ale některé citace vypadají, jako by se přehouply do čistého bulváru. Renomovaný vědec Jeff Dahn z Dalhousieovy univerzity v kanadském Halifaxu by o tom mohl vyprávět. Ačkoliv je členem Tesla Advanced Battery Research již od roku 2016 a nesentimentální Elon Musk jeho práci uznal za tak přínosnou, že mu prodloužil smlouvu do roku 2026, dobře ví o tom, co chtějí slyšet média. Ta ochotně věnovala prostor jeho nedávným prohlášením o baterii na milion mil (což je asi 1,6 milionu kilometrů), jenže zákon bulváru je neúprosný. K udržení pozornosti je třeba víc a víc. Tak zazněla slova o baterii na sto let.
Ne, nejde o žádné plané přísliby typu „do pěti let je na trhu“. Naopak jde o seriózní vědeckou studii v časopise Journal of the Electrochemical Society, týkající se prodloužení životnosti baterie. A ta by podle slov Jeffa Dahna jednou mohla vydržet 100 let. Samozřejmě, z praktického hlediska by to bylo k ničemu, ale v médiích to zní hezky, jak jste se mohli sami přesvědčit, když jste spatřili náš titulek. Ostatně, delší život baterií je hlavní prioritou Dahnova týmu, ačkoliv ostatní žádané vlastnosti, tedy zvýšení energetické hustoty a snížení nákladů, pochopitelně také patří na špičku v žebříčku.
V článku s půvabným názvem „Li[Ni0.5Mn0.3Co0.2]O2 as a Superior Alternative to LiFePO4 for Long-Lived Low Voltage Li-Ion Cells“ se popisuje chemie na bázi niklu, která má konkurovat článkům LFP hlavně vyšší energetickou hustotou a výdrží. Kouzlo je ve snížení napětí článku na 3,8 V místo stávajících 4,2 V a více, čehož se dosáhne snížením obsahu grafitu. Při testování s různými teplotami a použití elektrolytu LiFSI články výrazně převýšily LFP jak v životnosti, tak v energetické hustotě. Teoretická životnost při trvalém zachování ideální teploty 25 °C by pak mohla dosáhnout sta let.
Uvidíme, kdy se podobných čísel dočkáme v praxi. Tento experiment totiž přímo neřeší nedostatek kritických prvků, především lithia a kobaltu, avšak autoři nevylučují, že tento princip se uplatní i s bezkobaltovými chemiemi. A pokud by opravdu výrazně narostla životnost článků, spotřeba výše zmíněných surovin by časem stejně klesla. Uvidíme, kdy se dočkáme v praxi.
