Na první pohled to vypadá jako celkem banalita. Autobus sjel do příkopu a hasiči jej po vyproštění tří osob uvnitř vytáhli zpátky na silnici. Jenže bližší pohled, zprostředkovaný Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje, říká o zásahu na silnici III/4682 mezi Vendryní a Třincem něco docela jiného. Zatímco vyproštění tří téměř ležících osob, z nichž dvě musely být odvezeny do nemocnice, probíhal celkem standardním způsobem v režii hasičské jednotky ze stanice Třinec, velký problém nastal při zajišťování autobusu proti převrácení a jeho následném vyproštění. Vůz, ležící podvozkem na okraji vozovky, se totiž mohl kvůli těžkým agregátům na střeše každou chvíli převrátit.
Kromě původně povolané soukromé vyprošťovací služby musela být, více než tři hodiny po prvním ohlášení události, aktivována další jednotka z Frýdku-Místku se středním vyprošťovacím speciálem Tatra 815 a za další dvě hodiny nakonec i třetí jednotka z Ostravy – Zábřehu s těžkým vyprošťovacím speciálem Mercedes-Benz Actros Bizon, autojeřábem a kontejnerem s mobilní dílnou. Teprve pak se povedlo autobus zajištěný proti pádu velkými nafukovacími vaky díky podkládání kol večer dostat zpátky na silnici. Zásah tak trval celé odpoledne, avšak bylo zabráněno úniku provozních kapalin a pro hasiče, přinejmenším ty z Frýdeckomístecka, jde o premiéru. Elektrický autobus totiž dosud nevyprošťovali, při zásahu tak nasbírali spoustu cenných zkušeností.
Jedna z nich je obzvlášť varující: dotyčný elektrický autobus nebyl na podobné zásahy vůbec konstrukčně připraven. Už samotná poloha trakčních baterií na střeše má zjevně svá úskalí. Neúměrně totiž zvyšuje těžiště, což znamená nejen zhoršené jízdní vlastnosti a stabilitu, ale také problémy v podobných situacích. Samozřejmě nechyběla vpředu ani vzadu tažná oka, avšak ta se hned zpočátku rychle utrhla, protože nebyla dimenzována na nouzové vyproštění. A do třetice chyběly jak kotvicí body k vyproštění, tak opěrná konstrukce pro vyprošťovací popruhy. To hasičům, kteří se (úspěšně) snažili vyprostit zánovní, velmi drahý elektrobus bez většího poškození, neuvěřitelně komplikovalo práci. A fakt, že si nakonec poradili, rozhodně není zásluhou konstruktérů elektrobusu.
Lze si totiž snadno představit řadu mnohem dramatičtějších situací, do nichž by se prostředek veřejné hromadné dopravy po nehodě mohl dostat, a které by kvůli zjevné absenci základních, dostatečně dimenzovaných záchranných prvků, nemusely skončit dobře. Je tedy zjevné, že se budou muset některé věci ať už v konstrukci, tak v příslušných normách, urychleně změnit. Ne vždy totiž budou k ruce vyškolení profesionální hasiči s kvalitní vyprošťovací technikou dostatečně rychle.
2. jedná se o mestský autobus
3. silnice a stav povrchu vozovky nechám bez komentáře
4. odpovídá šířka vozovky dnešnímu standardu?
5. měla by se řešit příčina a ne důsledek
6. Pokud si odpovíme na tyto otázky, vůbec by k nehodě nedošlo