V běžném testu už jsem měl crossover Honda Jazz Crosstar a vyhodnotil jsem jej jako velmi praktické auto segmentu B, které nemá přímého konkurenta. I v testu Zaostřeno na spotřebu z přelomu léta a podzimu si Honda Jazz Crosstar Hybrid vedla dobře. Co ale udělají s úsporností zimní podmínky? Na to se podívám teď.
Jak funguje hybridní pohon crossoveru Honda Jazz Crosstar e:HEV – Popis principu hybridního systému Honda e:HEV, který má pod kapotou Jazz Crosstar
Technické parametry Honda Jazz (2020) Executive
Kompletní specifikaceKonstrukce | hatchback, 4 044 × 1 694 × 1 526 mm, 1 300 kg |
---|---|
Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
Výkon | 80 kW, 109 koní, točivý moment: 253 Nm |
Nádrž | 40 l |
Spotřeba | Kombinovaná: 3,7 l / 100 km |
Cena od | 569 900 Kč |
Jak si můžete přečíst v katalogu výše, Honda Jazz Hybrid má palivovou nádrž o objemu 40 litrů a s kombinovanou spotřebou dle ekvivalentu NEDC 3,7 l/100 km by na ni měla teoreticky ujet 1 081 kilometrů. Cena startuje na 569 900 Kč včetně DPH v nejvyšší výbavě Executive, ve které byla i testovaná verze. To na crossover segmentu B není málo, ale základní Honda Jazz Hybrid ve výbavě Comfort vyjde na 499 900 Kč, což už zní lépe.
Palubní počítač Hondy Jazz Hybrid ukázal spotřebu 4,4 l/100 km.
Nedílnou součástí každého testu spotřeby je kombinovaný okruh, kde měřím spotřebu podle palubního počítače. Celý okruh je dlouhý cca 60 kilometrů a z toho tvoří 17 km dálnice (cca polovina v každém směru, což by mělo eliminovat vliv protivětru), přibližně 16 km jsou města a zbytek silnice druhé a třetí třídy + průjezdy menšími obcemi. Hlavní zásada je jet na horní hranici rychlostních limitů, případně co dovolí situace, ale plynule. Palubní počítač Hondy Jazz Hybrid ukázal spotřebu 4,4 l/100 km.
Vyhodnotil jsem i spotřebu při ustálených rychlostech, které odpovídají našim limitům mimo město. Abych eliminoval vliv převýšení nebo protivětru, jedu každý úsek dvakrát, pokaždé v jiném směru, a výsledek poté průměruji. Na běžných silnicích, tedy při 90 km/h, vyšla spotřeba na 4,5 l/100 km, při „stodesítce“ na rychlostní silnici ukázal palubní počítač už 5,7 l/100 km a při dálniční rychlosti 130 km/h spotřeba stoupla téměř o další dva litry na 7,5 l/100 km.
Do nádrže se po testu vešlo 26,8 litrů, takže reálná spotřeba vyšla na 5,5 l/100 km.
Za celý test spotřeby jsem ujel 485,5 km, během kterých jsem vyhodnocoval i reálnou spotřebu podle tankování. Šlo o kombinaci města, dálnice i okresek. Ve městě to bylo celkem cca 66 kilometrů a spotřeba tam byla 5,8 l/100 km podle palubního počítače. Zbytek tvořily dálnice a okresky, které v tomto testu převládaly. Palubní počítač ukázal 5,3 l/100 km, ale do nádrže se po testu vešlo 26,75 litrů, takže reálná spotřeba vyšla na 5,5 l/100 km.
Režim jízdy | Spotřeba | Teoretický dojezd |
---|---|---|
Město (ujeto 65,6 km) | 5,8 l/100 km | 689 km |
Mimo město (90 km/h) | 4,45 l/100 km | 898 km |
Rychlostní silnice (110 km/h) | 5,7 l/100 km | 701 km |
Dálnice (130 km/h) | 7,45 l/100 km | 536 km |
Kombinovaný okruh (60 km) podle palubního počítače | 4,4 l/100 km | 909 km |
Celý test (485,5 km) podle tankování | 5,51 l/100 km | 725 km |
Teoretický dojezd vychází z údaje o spotřebě v daném režimu a údaje o objemu palivové nádrže, který je 40 litrů.
Test probíhal v rozmezí teplot -1 až 6 °C, tedy v typických zimních teplotách. Kombinovaný okruh při teplotě 3 °C, což lze opravdu považovat za ideální teplotu.
Komentář Marka Tomíška:
Hybridní systém Hondy Jazz jsem popsal ve videu, které naleznete výše, a funkci hybridního systému v příznivých teplotách jsem rozebíral ve zmíněném testu spotřeby Hondy Jazz Crosstar. V těch podmínkách fungoval hybridní systém výborně. Teď se ale zaměřím na to, co se změnilo s méně příznivými teplotami a nutností topení. Hlavní rozdíl je v tom, že auto mnohem méně využívá režim EV, tedy jízdu na elektřinu s vypnutým spalovacím motorem.
Největší rozdíl je při nižších rychlostech, tedy ve městě a na okreskách do cca 90 kilometrů za hodinu. Zatímco v letních teplotách tam auto často využívalo režim EV, v zimě vypínalo spalovací motor velmi málo, což se projevilo na tom, že zejména spotřeba ve městě a na běžné silnici mimo město vyšla podstatně vyšší. A proč vůz nevypíná motor? Protože k topení potřebuje jeho odpadní teplo. Poznal jsem to jednoduše, několikrát jsem po jízdě po městě na chvilku vypnul topení a okamžitě se vypnul i spalovací motor. Po zapnutí topení ale zase naskočil. Jelikož auta testuji s plným komfortem, mělo to velký vliv i na výslednou spotřebu za celý test.
V podstatě to dokazuje fakt, že hybridní pohon Hondy je opravdu velmi efektivní a produkuje málo odpadního tepla. V zimě se ale odpadní teplo hodí, takže se musí systém stát méně efektivním, aby udržel plný komfort pro posádku. Řešení efektivity v zimě je asi jediné – tepelné čerpadlo, které využívají například některé elektromobily, jež by vůz vytopilo efektivněji právě v teplotách mírně nad nulou. To by ale pravděpodobně i výrazně zvýšilo cenu auta a je otázka, zda by se vyplatilo finančně. Takže v zimě je zkrátka potřeba počítat s výrazně vyšší spotřebou. Rozdíl je oproti standardnímu pohonu jen se spalovacím motorem mnohem větší, protože tam musí spalovací motor běžet pořád a přirozeně produkuje velké množství odpadního tepla, jelikož samotný spalovací motor má poměrně nízkou účinnost.
Foto: Marek Tomíšek, fDrive.cz