Jedna z nejvýraznějších a zároveň nejkontroverznějších postav automobilového byznysu, Carlos Tavares, strávil své poslední roky v čele superkoncernu Stellantis. Ten vedl od samotného jeho vzniku v lednu 2021 a na tuto pozici plynule přešel jako dosavadní šéf PSA, kterému se podařilo francouzskou skupinu povznést k rekordním prodejům i ziskům, pohltit Opel a vytvořit novou prémiovou značku DS. Ještě předtím působil jako šéf Renaultu v rámci Renault Group jako číslo dvě pod Carlosem Ghosnem.
Jenže jeho kariéru v oboru provázely i velké kontroverze. Za své úspěchy si říkal o tak vysoké odměny, že se staly dokonce tématem předvolebního boje prezidentských kandidátů ve Francii. Některé jeho kroky, speciálně zmíněné převzetí Opelu, mělo k hladké a ziskové operaci daleko a navíc se jeho manažerský styl údajně setkával s velkým odporem podřízených. Působil také jako pomyslný zrádce zájmů evropských automobilek, které se chtěly bránit u Evropské komise proti příliš přísným limitům flotilových emisí. Zatímco veškerá konkurence, shromážděná ve sdružení ACEA, se snažila u této politické instituce lobbovat, Tavares naopak její kroky hájil, účinně tak sabotoval jednání a pro neshody dokonce Stellantis z ACEA vystoupil (aby se tam ihned po Tavaresově odchodu zase vrátil). Jde o zajímavý obrat, protože ještě v roce 2021 to byl naopak Tavares, který brzdil přílišné nadšení z rychlého prosazování elektromobility.
Ke konci své kariéry v čele Stellantisu už se stal natolik toxickou postavou, že správní rada už v roce 2023 oznámila zahájení kroků, souvisejících s Tavaresovým smluvním dožitím ve funkci do roku 2026. Ovšem začátkem loňského prosince náhle přišlo oznámení o Carlosově okamžitému odchodu. Stellantis od té době přechodně vede předseda představenstva John Elkann a hledá se Tavaresův nástupce. Nebude to zřejmě jednoduché, protože i když byl Tavares zřejmě nejlépe placeným automotive manažerem planety a z čela Stellantisu odešel mj. s odměnami ve výši 39,9 milionů dolarů (868 milionů korun), samotný koncern sužují poměrně hluboké problémy, způsobené zejména poklesem na americkém trhu a dlouhodobými spory s italskou nacionalistickou vládou.
Kdo čekal, že se o manažera, který má na kontě kromě rekordní odměny také nesporné ekonomické úspěchy, po odchodu ze Stellantisu popere konkurence, ten se zjevně zmýlil. Carlos Tavares Antunes Dias, jak zní jeho celé jméno, totiž z automobilového průmyslu odešel a jak se nechal slyšet pro Bloomberg, vrací se po 50 letech do rodného Portugalska, aby „jej ekonomicky podpořil“. Svou roli jistě hraje i Tavaresův věk 66 let, proto se zaměřil na poněkud prosluněnější obory, konkrétně aerolinie a výrobu vína.
