Rozvoj nabíjecí infastruktury v EU a ČR aneb jak rychle se zahušťuje

Na začátek si dovolím malé přirovnání k objevování nového světa mořeplavci. V té době znal člověk místa, která doopravdy navštívil, jelikož o nich kromě jejich obyvatel nikdo nevěděl a nebyla zanesena v mapách. Podobné je to i dnes jen s nabíjecími stanicemi, tedy s místy, kde buď chybí nebo nejsou zaneseny v žádném přehledu nabíjecích stanic. Z elektromobilistů se tedy také stávají novodobí objevitelé. V minulosti přibývaly stanice většinou na místech, kde nebyly tolik třeba. Na místech, kde jich naopak bylo jako šafránu, se nová nabíjecí stanice objevila sporadicky. Jak je tomu nyní a jaký je aktuálně stav nabíjecí sítě v ČR a v EU, to jsme dozvěděli při prezentaci Lukáše Kaduly na 9. ročníku konference Čisté mobility.

Jak si vede Evropa?

V zemích EU bylo k 15. květnu 2023 evidováno podle Evropské observatoře pro alternativní paliva celkem 498 504 veřejných nabíjecích bodů, z toho 89 % AC, 5 % DC a 6 % UFDC. Nutno podoktnout, že 62,7 % veřejných nabíjecích bodů z celé EU je tvořeno 3 zeměmi, jimiž jsou Nizozemsko (25,8 %), Francie (19,5 %) a Německo (17,4 %). Další státy EU mají pak mnohem menší podíl na celkovém počtu nabíjecích bodů, avšak stojí za zmínku Itálie (6,8 %), Belgie (6,1 %), Švédsko (5,1 %), Španělsko (4,8 %), Rakousko (3,6 %), Dánsko (2,8 %) a Finsko (1,5 %). Procentuální příspěvek ostatních zemí je pod 1 % anebo rovný nule. V zemích Visegrádské skupiny (V4), kde kromě České republiky je také Slovensko, Polsko a Maďarsko, je počet nabíjecích bodů 2,6 % z celkového počtu nabíjecích bodů v EU. Konkrétně v České republice se aktuálně provozuje 3 683 nabíjecích bodů, z toho 72 % AC, 24 % DC a 4 % UFDC.

Přečtěte si také

Innogy se pustilo do boje. Nabízí levnější nabíjení než velká trojka

Česká republika jako snaživý či váhavý stát

Dle dat dostupných od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR + serveru Čistá doprava víme, že ke konci loňského roku bylo v České republice celkem registrovaných 2 654 nabíjecích bodů, což odpovídá 1 364 nabíjecím stanicím. Podíváme-li se detailněji, kde je nejvíce nabíjecích bodů, tak je to samozřejmě Praha s celkovým počtem 510 nabíjecích bodů, na druhém místě Středočeský kraj s 448 nabíjecími body a jako třetí překvapivě Jihomoravský kraj s 344 nabíjecími body. V první pětce je dále Moravskoslezský a Královehradecký kraj, oba shodně s 230 nabíjecími body. Nejméně nabíjecích bodů je v Karlovarském a Libereckém kraji, kde se dostávají na čísla okolo 40.

Přečtěte si také

E.ON akceleruje, minulý týden otevřel nebo posílil 7 rychlonabíjecích stanic

Z pohledu rozdělení dle výkonu je v Praze 490 AC, 184 DC a 20 UFDC stanic. Co se týče Středočeského kraj, je to 415 AC, 187 DC a 33 UFDC stanic. Jihomoravský kraj jako třetí nejlepší do počtu nabíjecích bodů má rozložené následovné 340 AC, 138 DC a pouze 4 UFDC stanice. Velkým překvapením je pro mě Olomoucký kraj, kde sice je pouze 118 nabíjecích bodů (z toho 108 AC a 70 DC), ale 10 UFDC, což je v porovnáním k celkovému počtu nabíjecích bodů v kraji docela pěkné číslo. Podobně je na tom Kraj Vysočina s celkovým počtem 115 nabíjecích bodů složených z 106 AC, 76 DC a 9 UFDC stanic. Podrobněji jsou počty uvedené v tabulce.

Optimalizace veřejné dobíjecí infrastruktury v ČR

V letech 2021 až 2022 probíhal projekt nesoucí název Rozvoj veřejné dobíjecí soustavy, jehož výstupem byla interaktivní mapa dostupná na webu Čisté dopravy. Cílem projektu bylo zaměřit se na místa, kde by bylo vhodné v budoucnosti umístit nové nabíjecí stanice. Při výběru lokalit byla zohledněna intenzita provozu a dosažitelnost místa s ohledem na to, jak velká je spádová oblast nabíjecí stanice. Dalším hlediskem při určování lokalit byl také výkon ostatních nabíjecích stanic v okolí. V mapě lze přepínat mezi 4 kategoriemi, a tak je možné si filtrovat všechny nabíjecí stanice, nabíjecí stanice AC, nabíjecí stanice DC s výkonem do 150 kW a s výkonem nad 150 kW. Data jsou aktualizována kvartálně.