Správné parkování koloběžek – největší výzva pro jejich provozovatele a zásadní podmínka pro místní. V nejvytíženějších měsících rozdala společnost Lime za špatné parkování i 500 pokut měsíčně. Problém je, že jezdci často ani nemohou vědět, kde správně zaparkovat – v různých městských částech platí různé podmínky. Platformy proto nyní s TSK pracují na smlouvě, která stanoví jednotná pravidla pro všechny sdílené koloběžky a kola ve městě. Slibují si od toho viditelný pokles počtu špatně zaparkovaných strojů a dvojnásobný nárůst využívání koloběžek. Městské části v těchto dnech jednají s TSK o podobě smlouvy, která bude následně nabídnuta všem bikesharingovým platformám v Praze. Součástí je i systém poplatků za jednotlivé stroje a pokut za jejich včasné neodstranění z místa, kam nepatří.
„Pokuta za špatné parkování má pro jezdce výchovnou funkci, vůbec ale nemusí dojít k tomu, aby byla uložena. Pro správné zaparkování kola nebo koloběžky je nejdůležitější, aby jej jednoduše bylo kam zaparkovat,“ říká Václav Petr, generální ředitel Lime pro Česko a Maďarsko. „Z několika průzkumů vyplývá, že ve chvíli, kdy jsou jednotlivé parkovací body 100 až 150 metrů od sebe, počet špatně zaparkovaných kol a koloběžek prudce klesá. Tento model se osvědčil ve velkých městech jako Londýn nebo Paříž, kde si získala velkou popularitu naše elektrokola.“ Model jednotné podoby parkovacích míst se daří velmi dobře aplikovat na Praze 2. Ta umisťuje parkovací místa do dopravních stínů – to jsou hlavně místa kolem přechodů a ve vozovkách, kde auta parkovat nemůžou. Jezdci se naučili, že piktogram kola, který parkovací místo označuje, mají hledat právě tam.
Odpadá tak nutnost složitého hledání parkovacího místa v okamžiku, kdy jezdec dorazil do cíle a přeje si jízdu ukončit. Podle Lime právě na Praze 2 v loňském roce razantně klesl počet špatně zaparkovaných strojů. Právě schopnost poznat na první pohled parkovací místo je klíčová, aby jezdci parkovali správně – a to zvláště v centru města, kde je koncentrace jízd největší. „Je tu těžší pohybovat se autem, takže koloběžky skvěle doplňují mozaiku městské dopravy. Na Praze 2 lidé parkují správně, protože s Prahou 2 se nám podařilo domluvit, že parkovací místa jsou v dopravních stínech a jezdci přesně vědí, kde je hledat,“ říká Václav Petr. „Naproti tomu na Praze 1 jsou některá místa v dopravních stínech, jiná na chodníku, přičemž řada z nich zatím není zaznačená, aby je jezdci mohli snadno najít. Proto ostatně s TSK pracujeme na sjednocení pravidel pro všechny městské části. Lidé chtějí pravidla parkování respektovat, nikdo nechce zbytečně platit pokutu.“
V některých městských částech, kde infrastruktura zatím není připravená na parkovací body, funguje volné parkování, tzv. free float. Na Praze 4, 9, 10 a částečně i na Praze 5 mohou jezdci zaparkovat kdekoli mimo zakázané zóny, o to víc ale musejí dbát na výběr vhodného místa. To jezdci potvrzují vyfocením – tím sami poskytují důkaz o tom, jak zaparkovali, ale zároveň se chrání proti případné pokutě, pokud by se správně zaparkovanou koloběžkou někdo manipuloval poté, co byla jízda už ukončena. „V současné době je 80 % území Prahy, kde Lime jezdí, řešeno prostřednictvím povinných parkovacích míst. Zbytek zůstává v systému free float, kdy jezdci mohou zaparkovat kdekoli, kde je to vhodné. Snažíme se naše jezdce edukovat o tom, jak parkovat správně – aby zaparkovaný stroj nepřekážel dopravnímu provozu ani chodcům,“ říká Václav Petr.
„Víme ovšem, že pokrytí co největší plochy ve městě hustou sítí parkovacích bodů je tím nejlépe kontrolovatelným řešením, které už se v praxi bikesharingu osvědčilo. Plánujeme tedy, že po sjednocení pravidel pro parkování a vytyčení dostatečného množství parkovacích míst se i posledních 20 % území Prahy, kde dosud funguje free float, přepne do režimu povinných parkovacích míst.“ Mimo město pak Lime není dovoleno zaparkovat. Uživatel vidí v aplikaci červenou zónu, kde není koloběžku možné půjčit ani zaparkovat. Pokud jezdec zaparkuje ve městě, ale špatně, nejprve obdrží výstrahu a při dalším špatném zaparkování pokutu. V některých oblastech pak jsou stroje schopné automaticky omezit maximální rychlost jízdy na 20 km/h – platformy se na tom domlouvají v rámci individuálních dohod s městskými částmi.
Právě síť parkovacích bodů, alespoň v těch nejexponovanějších městských částech a oblastech, je nejlepším řešením, jak zajistit, aby stroje parkoval správně. Každé místo ale zvyšuje nejen šanci pro správné zaparkování, ale i využívání strojů – jen Lime už od začátku působení v Praze potenciálně ušetřil až 800 tisíc jízd autem.
