Železnice má ve Spojených státech trochu jinou roli, než v Evropě. Je tam daleko více zaměřená na nákladní dopravu a ta osobní je brána de facto jen jako doplněk aut a autobusů. S tím souvisí i poněkud konzervativní přístup k modernizacím, především k elektrifikaci, která dosud pronikla pouze na velmi nízké procento tratí. Americký osobní vlak tak typicky tvoří dieselová lokomotiva s vratnou soupravou, což platí i pro příměstskou dopravu. Jenže to se nyní změnilo na jedné z nejvytíženějších meziměstských linek v Kalifornii, potažmo celých Státech. Mezi San Franciscem a San Jose začaly jezdit elektrické motorové jednotky.
Tamější operátor Caltrain, který začal jezdit už za Abrahama Lincolna a je se svou více než 160letou historií nejstarším americkým železničním dopravcem na západ od Mississippi, se totiž s finanční podporou federálních, státních i místních partnerů rozhodl k revolučnímu kroku a nad kolejemi natáhl v celé délce trolejové vedení. Tento v USA krajně nezvyklý krok nejenže konvenuje s ekologickými snahami Kalifornie, ale zjevně také vyhovuje cestujícím. Těch za poslední měsíc Caltrain převezl zatím vůbec nejvíce a celkem 753 000 pasažérů znamená meziroční růst o 53 %. Ještě působivější jsou meziroční nárůsty počtů víkendových výletníků o 169, respektive 142 % (soboty, respektive neděle). Víkendových spojů totiž jezdí dvakrát tolik, než dosud. Cestující si nyní pochvalují výrazně lepší komfort a snazší převoz bicyklů.
Soupravy nyní jezdí sedmivozové, místo dosavadních pěti- a šestivozových. Elektrické jednotky lépe akcelerují i brzdí, což umožnilo nejen zkrátit jízdní dobu, ale také zahustit interval jednotlivých spojů. Všech 16 stanic je nyní ve špičce obsluhováno každých 15 až 20 minut. Komu se zdá podoba elektrické jednotky povědomá, má pravdu. Skutečně jde o evropskou soupravu Stadler Kiss, která jezdí například i na Slovensku. Švýcarský výrobce, jehož vlaky známe i z českých kolejí (nízkopodlažní motorové vozy RS1 a starší dvoudílné jednotky ČD), totiž vlaky smontoval v americké pobočce Stadler US v Salt Lake City a po náročných testech na zkušebním okruhu v Pueblu v Coloradu získal příslušná povolení.
