Institut Toyoty vytvořil simulátor zobrazující palubního agenta, který dokáže rozpoznat polohu celého těla řidiče, jeho hlavy a směr pohledu a dokonce prý i emoce. To vše s cílem předvídat jeho potřeby nebo možné překážky v jízdě. Pokud například systém rozpozná, že řidič právě pije, nebo výraz v jeho tváři značí nepohodlí, agent usoudí, že řidiči je horko, a upraví tak klimatizaci nebo stáhne okénka. Pokud agent rozpozná únavu, může řidiče hlasem vyzvat, aby si udělal přestávku na kávu, případně vůz pomůže navést do nebližší kavárny. Doufáme, že si s agentem dá Toyota práci, protože představa, že máme v tváři „nepohodlí“ kvůli bolestem v zádech a auto proto začne otevírat okénka, nám nepřijde úplně nejlepší nápad.
„V několika posledních měsících jsme výrazně urychlili tempo vývoje funkcí autonomního řízení vozů Toyota v souladu s naší vizí chránit lidské životy, zlepšovat dostupnost služeb mobility a zvyšovat úroveň zábavy i pohodlí spojeného s cestováním automobilem. Naše výzkumné týmy se rovněž věnují metodám strojového učení, které mohou napomoci k dalšímu zvyšování schopností robotů pomáhat lidem v domácnostech,“ uvedl Dr. Gill Pratt, generální ředitel vývojového centra TRI.
Řidič a auto by také měli být pro Toyotu jako dva přátelé, a proto uvádí koncepci „Mobility Teammate“ postavenou na myšlence, že interakce mezi řidičem a jeho vozem by měla odrážet vztah mezi blízkými přáteli, kterým jde o tutéž věc, někdy na sebe vzájemně dohlížejí a někdy si pro změnu vypomohou. Toyota také v posledních letech dosáhla výrazného pokroku v hlubokém strojovém učení, díky čemuž systém autonomního řízení dokáže přesněji chápat okolí vozidla, rozpoznávat překážky i jízdní dráhu nebo lépe předpovídat bezpečnou jízdní trasu. Kromě rozpoznávání objektů pozná dopravní značky nebo vodorovné značení na vozovce, což napomáhá vytvářet mapy, které jsou klíčovou komponentou funkcí autonomního řízení.
Zdroj: newsroom.toyota.co
