Že je Norsko je světovým lídrem v zavádění elektromobility, není nic nového. Jenže právě tato země, pro většinu z nás tak trochu tajemná a nedostupná, dokáže opakovaně překvapovat. Například tím, že tempo růstu podílu elektromobilů na prodejích i provozu pravidelně překonává odhady těch největších optimistů. Norové jsou bohatý národ se silným ekologickým smýšlením a navíc tamější vláda neváhá elektromobily štědře dotovat; natolik štědře, že pořízení elektromobilu je už dnes mnohem výhodnější. Poněkud paradoxní je, že finanční hojnost Norska pochází právě z těžby ropy, jenže na světě známe i mnohem horší případy, nač byly podobné zisky použity. Pravdou dokonce je, že penetrace elektromobilů už je taková, že o některé výhody už přišly – například bezplatné parkování či osvobození od mýtného.
Tamější úřady stanovily konec prodejů čistě spalovacích aut na rok 2025, ovšem nejde o tvrdý zákaz, spíše konsenzus. Aktuální vývoj ovšem nasvědčuje, že vozidla bez aspoň částečné elektrifikace zřejmě přirozeně vymizí mnohem dříve. Aktuálně totiž tvoří jejich podíl méně než 10 % celkových prodejů nových aut, zatímco o rok dříve to bylo zhruba 21 %. Pokud bude tento trend pokračovat, zhruba v dubnu 2022 se jejich podíl přiblíží nule. Zcela přirozeně, bez otřesů. Sice nezmizí úplně, zejména proto, že ne v každém segmentu bude v dohledné době uspokojivá nabídka ekologických alternativ, ovšem jejich podíl by měl být natolik marginální, že nebude třeba je dále regulovat. Otázkou zůstává, zda bude za 10 let kde tankovat; některé benzinové pumpy jsou už nyní nahrazovány nabíječkami. Zajímavé na této statistice je, že počítá klasické hybridy, které získávají veškerou energii z paliva, mezi elektrifikované, tedy ty „hodné“. Jejich podíl je totiž beztak rovněž sotva desetiprocentní.
Symptomatické je, že 14 z 15 neprodávanějších aut v Norsku jsou elektromobily, stejně jako fakt, že Toyota Toyota RAV4 PHEV je sice druhá, ovšem mezi nejlepšími zároveň jediným plug-in hybridem. Nejprodávanější klasický hybrid – Toyota Corolla – je až na šestnáctém místě a nejlepší pořadí pro vůz bez elektromotoru má číslo 38. Zaujímá jej Volkwagen Tiguan TDI, ovšem na tohle prvenství asi ve Wolfsburgu příliš hrdí nebudou.
Norsko dává podle electrek.co krásný příklad, že to jde i bez striktních zákazů a závazků, připomínajících v lecčems doby minulé. V severské zemi už se zjevně podařilo dosáhnout inflexního bodu před časem. Ostatní země k němu sice zatím nedospěly, avšak blíží se a věci se pak zřejmě dají do pohybu samospádem velice rychle. Proto se lze možná divit, proč si velké automobilové koncerny dávají tak konzervativní cíle. Třeba Ford, GM a Stellantis chtějí ve zlomovém roce 2030 prodávat 40–50 % elektrických vozidel. Kdo bude kupovat ten zbytek?
Jednoduchá otázka. Norská armáda taky jede na elektriku?
Svět se v pr.... obrací. 🤮
Přeji hezký den.
Tím "zcela přirozeně" myslíte ty masivní dotace, financované z prodeje ropy? Chápete vůbec, jaký je význam slova přirozeně?