Značka Lynk & Co, založená jako joint venture uprostřed jednotlivých značek čínského koncernu Geely, má teprve devítiletou tradici. Přesto se už snažila etablovat na těch nejnáročnějších západoevropských trzích a právě nyní nastal čas, aby se pole její působnosti rozšířilo ještě dále. Zástupci firmy Orbion Cars (součást skupiny Cardion) totiž oznámili její oficiální vstup na český trh. A to byl dobrý důvod využít možnost pořádně si na letošním mnichovském autosalonu prohlédnout auta, která se sem chystají.
Lynk & Co vstupuje na český trh. Co tato čínská automobilka nabídne?
Ta jsou v tuto chvíli tři a do rychle rostoucího seznamu aut s nesnadno vyslovitelnými a zapamatovatelnými názvy přibývají kompaktní, plug-in hybridní crossover Lynk & Co 01, další kompaktní crossover Lynk & Co 02, tentokrát s plně elektrickým pohonem a konečně třetí crossover Lynk & Co 08, tentokrát patřící do střední třídy a opět plug-in hybridní. Ačkoliv to zatím oficiálně nezaznělo, zřejmě budou usilovat o prémiový status. Jde totiž o malosériové speciality, které vstoupily ve známost mj. netradičními způsoby prodeje. Ten se totiž odehrává přímo mezi automobilkou a zákazníkem, případně skrz předplatné all-inclusive, zatímco zákazník prostě jezdí, auto si bere podle potřeby a o nic dalšího se nestará.
První prodejní centrum značky u nás bude v Čestlicích, v bývalém autosalonu Volvo, v tuto chvíli už se plánují další dvě v Praze a v Brně, další rozšiřování bude určovat až míra zájmu českých zákazníků. Zdá se tedy, že tato lokalita na východ od Prahy se stala jakýmsi autolandem, který se nadále rozšiřuje. A nápadně tvarovaných vozů této značky jste si už určitě na českých silnicích či jinde v Evropě všimli, protože model 01, vyráběný již od roku 2017 a od té doby dvakrát zmodernizovaný, se docela úspěšně pronajímal například v Německu.
Ačkoliv Lynk & Co sdílí techniku i technologie s Volvem a Polestarem, design i vývoj má vlastní, takže by rozhodně nemělo jít o kopie 1:1. O to zvědavější jsme byli, co skrývají tato ostře řezaná auta uvnitř a čím vítají posádku.
Model 01 jsme k dispozici bohužel neměli, o to lépe jsme si prohlédli novější 02 a 08. Zaujal už vzhled, který je dílem designéra Stefana Rosena, dlouholetého zaměstnance Volvo Cars, který dal brandu Lynk & Co styl, který sám nazval Anti-Volvo. Někdo si možná všimne podobnosti s produkty další koncernové značky Zeekr, nelze zřejmě vyloučit jisté synergie mezi oběma výrobci. Čistě bateriový elektromobil Lynk & Co 02, který nás zajímá nejvíce, jen 4,5 m dlouhý SUV crossover, který sice svou velikostí konkuruje například Škodě Elroq, ovšem svým vzhledem se kloní spíše k hatchbacku.
Design druhé generace modelu (první byla benzinová) dekonstruuje obecné tvaroslovné poučky a uplatňuje hrany i tam, kde bychom je v dnešní hyperaerodynamické době nečekali. Jenže bližší pohled ukáže, že siluety se vlastně netýkají, jen oči oklamávají výrazné detaily v místech, kde to zdárnému obtékání vzduchu při jízdě neškodí. První a nejvýraznější je samozřejmě dlouhá, klesající příď ve stylu supersportů, zaujmou ale i obě hrany bočnic, které se obešly bez výrazných prolisů, ovšem spodní i horní vzadu končí velmi provokativním způsobem. Záměrným kontrapunktem je pak přechod spodní hrany oken do oblé pohledové plochy C-sloupku. Výraz zádi pak určují originální koncová světla, integrovaná přímo do odtrhové hrany uprostřed splývavé zádě.
Před vstupem do salónu se vůz pochlubí jedním ze svých hlavních lákadel v podobě bezrámových dveří. Uvnitř je rovněž znát evropský vliv, interiér je vlastně velice strohý, ovšem zušlechtěný výraznými hranami a kvalitními materiály. Na první pohled zaujmou sedadla s hlavovými opěrkami, vybavenými bočním vedením, a absence byť jediného na první pohled viditelného tlačítka jinde než na volantu a výplních dveří. Jsou to revoluční změny i proti první generaci Lynk & Co 02, která měla interiér naopak velice barokní a tlačítky téměř zaplavený.
V totálně uklizeném interiéru o to více vyniknou nápaditě ztvárněné odkládací prostory, ať už dvojice bezdrátových nabíječek v podobě svislých kapes, či vyjímatelného prostředního boxu, shora zakrytého jakýmsi plastovým leporelem, které lze po jednotlivých segmentech otevírat. Celé to působí velmi funkčně, až stroze, a uvidíme, jakou cenu nasadí český importér. Tu totiž, stejně jako u ostatních modelů, neoznámil.
Vůz je primárně zadokolka s výkonem 272 k, který rovněž míří do vod Enyaq, podobně jako zrychlení 0-100 km/h za 5,5 s. Rovněž nabíjení příkonem až 150 kW je podobné, stejně jako palubní AC nabíječka 11 kW. Dojezd podle WLTP činí 445 km. Evropané budou muset při podélném parkování u chodníků překousnout umístění nabíjecího portu vlevo vzadu.
O třídu větší a momentálně vlajkový model značky Lynk & Co 08 je plug-in hybrid s pohonem všech kol a baterií o kapacitě 39,6 kWh s rychlonabíjením 85 kW. To stačí na téměř 200 čistě elektrických kilometrů, pak naskočí benzinový motor a celkový dojezd tak osciluje kolem tisíce kilometrů. Tedy s lehkou nohou Chorvatsko bez zastávky. Jeho tvary dorostly do elegantnějších forem s trochu obroušenějšími hranami a smířlivějšími detaily. Mezi nimi nás zaujal detail denních světel, jakoby vyplněných střípky skla. A pochopitelně zrcátka, uchycená na konzolách, přecházejících do dveří velmi nezvyklým způsobem. A pochopitelně opět záď, která je rovněž dospělejší, avšak i zde nacházíme překvapení v podobě podélné světelné linky, přerušené několika ryskami.
I uvnitř se architekt oproti 02 více mírnil, takže zde nacházíme méně invence a více tradice. Ani zde žádná tlačítka nehledejte, ovšem kvalitní měkčené materiály a pokročilá multimédia rozhodně ano. Velkou skleněnou střechu lze, na rozdíl od 02, zatmavit, a to vyjížděcí záclonkou, což už dnes začíná být vzácné zboží. Pobyt uvnitř je příjemný i díky pohodlným sedadlům, všímáme si však i sdílených detailů v rámci koncernů. Dveřní ovladače jsme již viděli v Zeekru a vnější zrcátka zase na Volvu. Ve druhé řadě se pak nešetřilo na místě ani materiálech, nebýt malého schodu uprostřed, měl by totální pohodlní i třetí dospělý uprostřed.
O pohon se stará plug-in hybrid, jemuž marketéři vymysleli název super hybrid. Nenechte se zmást, jde o nabíjecí hybrid, schopný fungovat v sériovém i paralelním režimu, tedy princip, s nímž přišlo Mitsubishi Outlander PHEV už v roce 2013. Zde se ovšem hraje na vyšší výkony, konkrétně 593 systémových koní. Ty mohou v různých poměrech roztáčet kola v čistě elektrickém, čistě benzinovém či nejrůznějších kombinovaných režimech.
