Hacker prolomil software vlastní Tesly. A ukázal světu, co vidí její neuronová síť

7
Hacker prolomil software vlastní Tesly. A ukázal světu, co vidí její neuronová síť
Fotografie: Tesla
  • Válka čelních kamer s radary ještě neskončila
  • Trumfem prvního týmu má být neuronová síť
  • Málokdo ale tuší, co vlastně umí

Tesla se nedávno vydala znovu proti proudu. Zatímco ostatní výrobci používají při vývoji systémů autonomního řízení všech úrovní radary i LiDARy, Tesla to udělala přesně naopak a radar ze svého senzorického systému Vision odstranila. Dokonce ji to stálo dočasné odebrání elitních bezpečnostních ratingů u dvou renomovaných amerických organizací, protože vozy bez radaru přišly na trh s nehotovým softwarem, kvůli němuž na několik týdnů přestaly fungovat některé významné bezpečnostní funkce. Jenže dnes už vše funguje, jak má. Elon Musk přitom nepřestává vysvětlovat, že hardwarově jednodušší a levnější kamera je lepším řešením. Serveru electrek.co dokonce poněkud polopaticky vysvětlil: „Celý silniční provoz odjakživa funguje díky očím a mozku. Když si za oči dosadíme optické zobrazovače a za mozek křemíkovou neuronovou síť, pochopíme, proč je tato kombinace tím správným řešením i pro samořídicí auta.

A proč tato debata vůbec vznikla? Radar dokáže, na rozdíl od kamery, měřit hloubku obrazu, tedy onen třetí rozměr. Ten lze z kamery pouze dovozovat. A přesně to má za úkol neuronová síť, která, podobně jako mozek, rovněž zpracovává dvourozměrný obraz světa a třetí rozměr mu „dopočítává“. Jenže jak to dělá a nakolik lze věřit prohlášením Tesly, že dosahuje lepších výsledků než klasický radar, to jsme si mohli jen domýšlet. Až dosud. Americký hacker Green totiž pronikl do přísně chráněného softwaru vlastní Tesly s modulem FSD, dostal tak možnost spatřit svět jejíma „očima“. A nejen to, záznam z jedoucího automobilu natočil a zveřejnil. Takže si každý může udělat obrázek o tom, jak Tesla vidí okolní svět v pohybu a jak vzniklý virtuální obraz odpovídá skutečnosti.


Druhá prezentace ukazuje, jak Tesla svůj systém představuje odborné veřejnosti. Jsou na ní podobné obrázky, jen ve větších rozlišení, a také důležitý detail. Že si neuronová síť, která by se měla dostávat do nových a nových vozů Tesla, vytváří obraz okolního světa z jednotlivých bodů. A také, jak sleduje pohybující se objekty v okolním provozu. Hacker dodal, že neuronová síť běží s jedinou ze tří předních kamer (na voze jich je celkem osm), a to při aktivovaném režimu „city driving“. Bude prostá optika díky umělé inteligenci stačit k nahrazení předností radaru? Podle prezentace se zdá, že ano, uvidíme, co přinese budoucnost. V případě Muskova úspěchu totiž nade vší pochybnost drahé radary rychle skončí i ve všech ostatních autech.

Diskuze ke článku
Martin Hanák
Martin Hanák
Není citace v článku "... a za mozek SILIKONOVOU neuronovou síť..." myšlena původně jako KŘEMÍKOVÁ neutronová síť?
(electrek.co: The whole road system is designed to work with optical imagers (eyes) and neural nets (brain). That’s why cameras and SILICON neural nets are the solution.)
Martin Lacina
Martin Lacina
Jj, kamery jsou super. Jen do chvile kdy zacne trochu prset. Pak si uz jen na palubce ctu hlasky jak prdlajs vidi…
Alex Ander
Alex Ander
Ze mozek zpracovava 2D obraz neni pravda. To by byla, kdyby clovek mel jedno oko. Ma vsak dve a vzdalenost (od oka) pocita na zaklade trivialni triangulace, kterou lze stejne trivialne pouzit i u kamer, ktere jsou od sebe vzdalene. Cim vic, tim presneji. Jediny rozdil je v presnosti. Zatimco u laseroveho paprsku zle uberpresne spocitat cas, jakej procestoval tam a zpet, tedy ukrutne presne rict vzalenost, tak u obrazove analyzy to tak slavne neni. A cim vetsi vzdalenost od pozorovatele (cloveka, auta, mouchy), tim je odhad horsi. Lze rici, ze mozek cloveka stezi odlisi 50 a 60 metru od sebe. A to je problem u silnicniho provozu ve velkych rychlostech, kdy ve 130 je to otazka 1,5 sekundy, nez auto urazi tuto vzdalenost. Takova "tolerance" je nepripustna. Jsem fakt zvedavej, kdy a jak to poresi.

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze