Dnes, tedy 24. července, v USA podle Tarifsstool vyprší jedna z Trumpových důležitých celních bariér, která se evropských automobilek týká jen okrajově. Řeč je o takzvaném paragrafu 122, dočasném desetiprocentním clu na import téměř ze všech zemí světa s výjimkou Ruska, Běloruska a Severní Koreje. To Donald Trump zavedl v únoru poté, co Nejvyšší soud zrušil jeho starší celní opatření opřená o zákon o mezinárodních ekonomických pravomocích. Paragraf 122 ze zákona platí nejvýše 150 dní platnosti a bez souhlasu Kongresu ho prezident nemůže prodloužit – a Kongres zatím žádný prodlužovací zákon neschválil.
Evropy se ale tohle téma přestalo týkat už dříve. Mezi Spojenými státy a EU totiž od 1. července platí vlastní obchodní dohoda se stropem 15% cel na naprostou většinu evropského zboží, a to bez ohledu na paragraf 122 nebo další opatření, jimiž americké ministerstvo obchodu nahradí dodatečné clo pro desítky dalších zemí. Osobní auta z EU se tak z původních 27,5 procenta (2,5 procenta základní clo plus 25procentní přirážka na národní bezpečnost) dostala právě na oněch 15 procent. Ocel a hliník jsou z dohody vyňaté a dál se na ně vztahuje padesátiprocentní clo, ale u zbytku evropského exportu, včetně aut, dnešní datum nic nemění.
Jinak je na tom Čína, kde se americká cla naopak dále kumulují. Elektromobily z Číny dnes podle týchž propočtů platí při vstupu do USA až 110 procent – tedy sto procent podle takzvaného paragrafu 301 plus zmiňovaných deset procent navrch. To je ale jen jedna bitva celosvětové války proti dotovaným čínským elektromobilům; skutečně rozhodující utkání o čínské elektromobily se totiž právě nyní odehrává v Evropě.
Evropská unie na dovoz čínských elektromobilů uvalila dodatečná cla už na podzim 2024 poté, co dospěla k závěru, že čínský stát domácí výrobce elektromobilů nespravedlivě dotuje. Podle výše zjištěné míry podpory se dodatečné clo liší podle výrobce – u Tesly, která v Číně jen vyrábí, jde o pouhých 7,8 procenta, u čínské SAIC to je přes 35 procent, což se spolu se základním desetiprocentním clem může vyšplhat ke 45 procentům. Podle analýzy organizace Transport ale ani tahle bariéra čínskou invazi zatím nezastavila – podíl elektromobilů vyrobených v Číně na evropském trhu sice klesl z 22 procent v roce 2024 na letošních 17 procent, jenže je to hlavně proto, že produkci z Číny do Evropy přesunuly západní značky jako Tesla, BMW nebo Volvo. Dovoz aut od čínských značek samotných naopak dál roste.
Brusel navíc řeší i díru v systému: dosavadní cla se týkají jen čistě bateriových vozů, takže výrobci jako BYD v poslední době agresivně tlačí na evropský trh plug-in hybridy a elektromobily s prodlužovači dojezdu, na které se přirážka zatím nevztahuje. Evropská komise proto podle Electrive chystá rozšíření cel i na tuto kategorii, obecně považovanou za přechodnou. Souběžně roste i dovoz čínských baterií, na které dosud platí jen minimální clo – ten za poslední rok stoupl zhruba sedminásobně.
Zatímco v USA dnešní datum spíš jen upravuje účetní podobu cel, která stejně brzy nahradí podobné opatření, v Evropě se odehrává mnohem důležitější a pomalejší proces – snaha ochránit vlastní automobilky před levnějšími čínskými elektromobily, aniž by se z kontinentu stala jen montovna pro asijské bateriové články a čipy.
