Evropská unie a Velká Británie se zřejmě chystají znovu odložit zpřísnění pravidel pro obchodování s elektromobily. Od 1. ledna 2027 mají začít platit přísnější požadavky na původ vozidel a jejich baterií, jejichž nesplnění by znamenalo desetiprocentní dovozní clo. Jenže evropský bateriový průmysl se nerozvíjí tak rychle, jak se původně předpokládalo, a řada elektromobilů vyráběných v Evropě stále využívá články nebo důležité bateriové materiály z Asie. Automobilky proto varují, že by nová pravidla mohla poškodit jejich konkurenceschopnost. Evropská komise nyní podle britského deníku Financial Times zvažuje další odklad.
O možných změnách informoval deník Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním. Evropská komise podle nich konzultuje s automobilovým průmyslem několik možností, jak zabránit zavedení cel v původně plánovaném termínu. Odklad má podporovat také britská vláda. Konečné rozhodnutí však zatím nepadlo a další jednání se očekávají po summitu EU a Velké Británie, který je naplánován na 20. listopadu.
Situaci navíc komplikuje předchozí dohoda z prosince 2023. Tehdy EU a Británie již jednou odložily zpřísnění pravidel, a to až do konce roku 2026. Současně však do obchodní dohody vložily ustanovení, které znemožňuje běžným postupem znovu měnit příslušná pravidla původu před 1. lednem 2032. Další odklad proto není jen otázkou politické dohody. Obě strany by musely najít právně schůdné řešení, případně změnit i samotné omezení.
Bez evropských baterií hrozí automobilkám desetiprocentní clo
Problém souvisí s obchodní dohodou mezi Evropskou unií a Velkou Británií, která začala platit po brexitu. Její součástí jsou pravidla původu, jejichž cílem je podpořit výrobu elektromobilů a baterií přímo v Evropě. Aby bylo možné elektromobil mezi oběma trhy dovézt bez cla, musí splňovat požadavky na podíl hodnoty vytvořené v EU nebo Velké Británii.
Od ledna 2027 se mají požadavky výrazně zpřísnit. Zjednodušeně řečeno musí nejméně 55 procent hodnoty elektromobilu pocházet z EU nebo Británie. U bateriových článků a modulů má požadovaný regionální podíl dosáhnout 65 procent a u kompletních bateriových sad 70 procent. Pravidla přitom stanovují konkrétní postupy pro určení původu jednotlivých komponentů. Pokud automobil příslušné podmínky nesplní, nebude při dovozu možné využít nulovou celní sazbu a uplatní se desetiprocentní clo.
Nejde přitom o nové plošné clo na všechny elektromobily obchodované mezi EU a Británií. Desetiprocentní sazba se týká vozidel, která nesplní podmínky pro bezcelní obchod. Stejně tak nejde o dodatečná evropská cla na elektromobily vyráběné v Číně, která představují samostatné obchodní opatření.
Cla by v roce 2027 mohla zasáhnout více než 400 tisíc elektromobilů
Rozsah možného problému ukazují odhady Evropského sdružení výrobců automobilů ACEA. Podle jeho zářijového stanoviska by se v roce 2027 mělo z Evropské unie do Velké Británie vyvézt přibližně 520 tisíc osobních elektromobilů a elektrických dodávek v celkové hodnotě 17,9 miliardy eur.
Podle ACEA by přísnější pravidla původu nesplnilo přibližně 82 procent těchto vozidel, tedy zhruba 426 tisíc elektromobilů a elektrických dodávek. Dodatečné celní náklady by v samotném roce 2027 mohly dosáhnout 1,47 miliardy eur. Jde o odhad automobilového průmyslu založený na očekávaném vývozu, nikoli o již vzniklé náklady.
Výrobci upozorňují, že takové zatížení by mohlo zdražit evropské elektromobily na britském trhu nebo snížit marže automobilek. To by jim zkomplikovalo konkurenci zejména s čínskými značkami, které na britském trhu postupně posilují. Podobným problémům by přitom čelily také britské automobilky vyvážející elektromobily na evropský trh.
Evropská výroba baterií zaostává za původními plány
Hlavní příčinou je pomalejší rozvoj evropského bateriového průmyslu. Při vyjednávání obchodní dohody se předpokládalo, že se v EU a Británii podaří postupně vybudovat dostatečné kapacity pro výrobu bateriových článků i zpracování potřebných materiálů. Jenže řada projektů nabrala zpoždění a výroba v regionu zatím nedokáže pokrýt potřeby automobilek.
Výrobci tak stále využívají bateriové články a materiály dovážené především z Asie. Samotná montáž elektromobilu v evropské továrně proto automaticky neznamená, že vozidlo splňuje požadavky na původ. Rozhodující je také to, kde vznikají jeho nejdražší komponenty a zda samotná baterie splňuje příslušná pravidla.
Právě baterie přitom tvoří významnou část hodnoty elektromobilu. Zpřísnění pravidel tak může zasáhnout i modely, které jsou jinak z velké části vyráběny v evropských závodech. Problematické mohou být především baterie sestavené z článků dovezených ze zemí mimo EU a Británii.
Automobilky žádají postupný odklad až do roku 2032
ACEA proto navrhuje postupné zavádění přísnějších požadavků. Podle jejího návrhu by mělo být až do konce roku 2029 možné splnit příslušné bateriové podmínky prostřednictvím montáže bateriové sady v EU nebo Británii. Od roku 2030 by se požadavky rozšířily na regionální výrobu bateriových článků a teprve od roku 2032 by měly začít platit přísnější podmínky týkající se aktivních materiálů pro katody.
Evropská komise však podle Financial Times zvažuje také kratší přechodná období. Jednou z diskutovaných variant je posunutí účinnosti nových požadavků pouze o jeden rok. Další možností je dvouleté přechodné řešení, které by výrobcům za určitých podmínek umožnilo kompenzovat vývoz vozidel nesplňujících pravidla prodejem vyhovujících automobilů na domácím trhu.
Podoba případného kompromisu zatím není jasná. Někteří představitelé britského automobilového průmyslu navíc upozorňují, že roční odklad nemusí být dostatečný. Nové továrny na baterie totiž nelze postavit a rozběhnout během několika měsíců. Výstavba výrobních kapacit, jejich technologické vybavení i postupné navyšování produkce obvykle vyžadují několik let.
Další odklad má i své odpůrce
Prodloužení přechodného období však nemá podporu celého evropského průmyslu. Proti dalšímu odkladu vystupují zejména zástupci chemického průmyslu a firem, které již investovaly do evropské výroby bateriových materiálů. Přísnější pravidla měla totiž vytvořit poptávku právě po jejich produkci a pomoci snížit závislost Evropy na dodavatelích z Asie.
Evropská unie tak stojí před složitým rozhodnutím. Pokud pravidla zpřísní podle původního plánu, riskuje celní zatížení, které může poškodit evropské automobilky. Pokud jejich zavedení znovu odloží, může tím naopak oslabit motivaci k dalším investicím do domácího bateriového průmyslu. Výrobci baterií a automobilky tak mají v tuto chvíli částečně protichůdné zájmy.
Současná situace navíc ukazuje zajímavý paradox. Evropští výrobci požadují zmírnění dopadů obchodních pravidel mimo jiné kvůli sílící čínské konkurenci. Současně však jejich vlastní elektromobily zůstávají do značné míry závislé na bateriích a materiálech vyráběných právě v Asii.
Další vývoj by mohla naznačit jednání po summitu EU a Velké Británie naplánovaném na 20. listopadu. Pokud se obě strany na změně nedohodnou, začnou podle současně platné dohody od 1. ledna 2027 fungovat přísnější pravidla původu. Pro automobilky by to mohlo znamenat miliardové dodatečné náklady právě v době, kdy se snaží posilovat konkurenceschopnost svých elektromobilů.
