Čínské automobilky už několik let rychle posilují v Evropě, na americkém trhu ale mají dveře prakticky zavřené. A pokud bude po vůli největších výrobců aut působících v USA, jen tak se to nezmění. Alliance for Automotive Innovation, která zastupuje mimo jiné General Motors, Ford, Toyotu, Volkswagen, Hyundai, Hondu a Stellantis, nyní vyzvala americký Kongres, aby současné bariéry proti čínským vozům zakotvil přímo do zákona.
Na výzvu automobilové lobby upozornil server InsideEVs, podrobnosti přinesla také agentura Reuters. Automobilky podle ní požadují, aby Kongres příslušnou legislativu přijal ještě před koncem letošního roku. Jejím výsledkem by bylo prakticky trvalé uzavření amerického trhu před čínskými automobily.
Automobilky se bojí subvencí i sběru dat
Aliance svou výzvu vysvětluje kombinací ekonomických a bezpečnostních důvodů. Čínští výrobci podle ní těží z rozsáhlé státní podpory, která jim umožňuje vyrábět a exportovat auta za podmínek, s nimiž mohou američtí výrobci jen obtížně soupeřit.
Druhou část argumentace tvoří národní bezpečnost. Moderní automobily obsahují velké množství komunikačních technologií, kamer, senzorů a softwaru schopného sbírat data o vozidle i jeho okolí. Americké úřady už dříve přijaly pravidla omezující použití některého hardwaru a softwaru spojeného s Čínou v takzvaných connected vehicles. Nová legislativa by tato omezení převedla do zákona a výrazně ztížila možnost, aby je budoucí administrativa jednoduše změnila.
Podle agentury Reuters automobilová lobby zároveň požaduje, aby ministerstvo obchodu nemohlo udělovat výjimky společnostem, jako jsou BYD, Chery nebo SAIC Motor. Právě ty patří mezi největší čínské automobilové skupiny a rychle expandují mimo domácí trh.
Čínské značky přitom v USA prakticky nejsou
Celá iniciativa je zajímavá mimo jiné tím, že čínští výrobci v současnosti na americkém trhu téměř žádnou přímou pozici nemají. Na rozdíl od Evropy, kde například BYD, MG, Leapmotor nebo XPeng rychle rozšiřují nabídku i dealerské sítě, se Spojeným státům jejich expanze zatím prakticky vyhnula.
Americké automobilky se tak nesnaží vytlačit konkurenta, který by jim už výrazně ukusoval tržní podíl, ale zabránit tomu, aby se na trhu vůbec objevil. Příkladem toho, jak tvrdý by případný cenový souboj mohl být, je právě Evropa, kde některé čínské značky dokázaly během několika let uvést desítky nových modelů a začaly tlačit zavedené výrobce zejména v segmentu elektromobilů.
Napětí ještě zvyšuje skutečnost, že samotné západní automobilky jsou na Číně v mnoha případech silně závislé. Volkswagen, Toyota, General Motors nebo další členové aliance v Číně vyrábějí auta, provozují společné podniky s místními firmami a využívají čínské dodavatelské řetězce. Volkswagen například prostřednictvím Audi spolupracuje přímo se SAIC Motor na vývoji vozů pro čínský trh.
Problém může mít i Mercedes
Připravovaná legislativa navíc nemusí zasáhnout pouze čistě čínské značky. Jedna z diskutovaných verzí Connected Vehicle Security Act počítá s omezením pro automobilky, v nichž mají subjekty z Číny a dalších vybraných zemí více než patnáctiprocentní podíl.
To může vytvořit nečekaný problém například pro Mercedes-Benz. Čínští investoři Geely a BAIC drží dohromady téměř pětinu německé automobilky. Právě na tento možný vedlejší efekt návrhu upozornil republikánský senátor Ted Cruz. Legislativa se už dostala přes výbor amerického Senátu pro obchod, další projednávání ji ale ještě čeká. InsideEVs už dříve upozornil, že při zachování hranice 15 procent by se Mercedes mohl dostat do stejné skupiny jako automobilky, na které má zákon primárně mířit.
Automobilky chtějí jistotu do budoucna
Současná americká omezení už představují pro čínské automobilky výraznou překážku. Klíčový rozdíl je ale v tom, že část z nich stojí na pravidlech přijatých exekutivou. Pokud by Kongres přijal nový zákon, jejich případné zrušení nebo zmírnění by bylo v budoucnu podstatně složitější.
Pro tradiční automobilky by to znamenalo především dlouhodobou jistotu, že se ve Spojených státech nebudou muset v dohledné době utkat s čínskými konkurenty za stejných podmínek jako například v Evropě. Právě tam rychlý růst BYD, Geely a dalších výrobců výrazně zvýšil tlak na ceny, náklady i tempo vývoje nových elektromobilů.
Čína proti americkým návrhům protestuje a argumentuje tím, že její vlastní automobilový trh zůstává zahraničním značkám otevřený. Spor tak stále více připomíná nejen boj o automobilový průmysl, ale také širší technologické a obchodní soupeření mezi Spojenými státy a Čínou.
