Donald Trump elektromobilům poslední dobou příliš nefandí, přesto jim nepřímo pomáhá. Od začátku války s Íránem zdražil benzín ve Spojených státech přibližně o 36 procent a Američané za něj nyní platí v přepočtu kolem 23 korun za litr. V zemi, kde je pro miliony lidí vlastní automobil každodenní nutností, znamenají dražší pohonné hmoty citelný zásah do rodinných rozpočtů. Zatímco Trumpova administrativa ukončila federální daňové zvýhodnění nákupu elektromobilů, vysoké ceny benzínu mohou řidiče motivovat k přechodu na elektřinu. Nejnovější statistiky navíc ukazují, že americký trh s elektromobily se po předchozím propadu postupně zotavuje.
Od začátku války zdražil benzín o 36 procent
Ještě 26. února, těsně před začátkem války s Íránem, stál podle americké motoristické organizace AAA galon běžného benzínu v průměru 2,98 dolaru. K 7. listopadu už jeho cena dosahovala přibližně 4,04 dolaru, tedy asi 23 korun za litr. To představuje zdražení o téměř 36 procent. Vývoj cen a dodatečné náklady amerických domácností na pohonné hmoty sleduje také Brownova univerzita prostřednictvím svého projektu Iran War Energy Cost Tracker.
Ceny sice v posledních dvou týdnech klesají, stále však zůstávají na tuto část roku rekordně vysoké. Jak upozornila AAA, před letoškem průměrná listopadová cena benzínu ve Spojených státech nikdy nepřekročila čtyři dolary za galon.
Za růstem cen stojí především dopady války s Íránem, která vypukla 28. února a narušila světové dodávky ropy. Významnou roli hraje Hormuzský průliv, kterým za běžných okolností prochází podstatná část světového obchodu s ropou. Napětí v oblasti vyhnalo ceny suroviny vzhůru a zdražení se postupně promítlo i do cen na amerických čerpacích stanicích. Na jaře se průměrná cena benzínu vyšplhala dokonce nad 4,50 dolaru za galon, takže současný pokles je pro řidiče alespoň částečnou úlevou.
Bez auta to v Americe často nejde
Pro americké domácnosti jsou přitom ceny pohonných hmot mimořádně důležité. Na rozdíl od mnoha evropských měst, kde mají lidé k dispozici poměrně hustou síť veřejné dopravy, se ve velké části Spojených států bez auta prakticky neobejdou. Rozlehlá předměstí, dlouhé vzdálenosti a často omezená nabídka autobusových či železničních spojů znamenají, že automobil není jen otázkou pohodlí.
Podle amerického statistického úřadu jezdilo v roce 2025 téměř 70 procent pracujících do zaměstnání vlastním autem bez spolucestujících. Veřejnou dopravu využívalo pouze 3,8 procenta. Kdo denně absolvuje desítky kilometrů do práce a zpět, pocítí zdražení benzínu poměrně rychle. A právě provozní náklady mohou začít hrát při výběru dalšího auta větší roli než dříve.
Prodeje elektromobilů rostou. K loňským výsledkům mají ale daleko
Americký trh s elektromobily přitom začíná vykazovat známky oživení. Podle údajů společnosti Cox Automotive se ve třetím čtvrtletí letošního roku prodalo 262 649 nových elektromobilů. To je o 6,1 procenta více než v předchozím kvartálu a zároveň nejlepší výsledek za poslední rok. Podíl elektromobilů na celkovém prodeji nových aut se zvýšil z 5,8 na 6,4 procenta.
Meziročně je však situace podstatně méně příznivá. Prodeje klesly o 39,5 procenta, což souvisí především s mimořádně silným třetím čtvrtletím roku 2025. Američané tehdy ve velkém nakupovali elektromobily před vypršením federálního daňového zvýhodnění, které u nových vozů dosahovalo až 7 500 dolarů, tedy přibližně 164 tisíc korun. Podpora skončila 30. září loňského roku.
„A vysoké ceny benzínu pravděpodobně také pomáhají,“ uvedla Stephanie Valdez Streaty, ředitelka analytického oddělení Cox Automotive, v říjnové analýze amerického trhu. Podle ní se americký trh po prudkém propadu postupně stabilizuje. Další růst bude záviset především na nabídce atraktivních modelů a konkurenceschopných cenách. Drahé tankování ale může představovat další argument ve prospěch elektromobilů.
Drahý benzín může nahradit část zrušených pobídek
Na zajímavý paradox upozornil také americký portál CleanTechnica. Jeho šéfredaktor Zachary Shahan v komentáři poznamenává, že Trumpova politika může mít pro elektromobily i nezamýšlené důsledky. Pokud by se konflikt s Íránem dále vyostřil a došlo k dalšímu omezení dodávek ropy, ceny benzínu by mohly znovu výrazně vzrůst. A tím by se elektrický pohon stal pro některé Američany ještě zajímavější alternativou.
Trumpova administrativa přitom ukončením federálních daňových úlev nákup elektromobilů řadě zákazníků prodražila. Vyšší ceny benzínu ale mohou část této nevýhody vyvažovat, zejména u řidičů s vysokým ročním nájezdem a možností levného domácího nabíjení. Ve Spojených státech navíc existují značné regionální rozdíly. Například v Kalifornii se podle listopadových údajů AAA průměrná cena benzínu pohybuje kolem 5,83 dolaru za galon, tedy přibližně 34 korun za litr. V takových podmínkách může být rozdíl v provozních nákladech spalovacího auta a elektromobilu ještě výraznější.
Zatím nelze říci, kolik Američanů se pro elektromobil rozhodlo přímo kvůli drahému benzínu. Samotný mezikvartální růst prodejů takovou souvislost nedokazuje a meziročně zůstává americký trh výrazně slabší. Pokud se ale ceny pohonných hmot udrží na současné úrovni, mohou být pro řidiče stále silnějším argumentem pro přechod na elektřinu. A to i bez federálních dotací.
