Šéf německé automobilky Audi Gernot Döllner se postaral o pořádný rozruch. V sobotu 24. října vystoupil po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa na jeho předvolebním mítinku v Georgii, kde oznámili plán na výstavbu první americké továrny Audi. Investice za čtyři miliardy dolarů má přinést tisíce pracovních míst a výrobu až 200 tisíc SUV ročně. Jenže zatímco Trump může oznámení prezentovat jako úspěch své celní politiky, v Německu se strhla vlna kritiky. Odbory obviňují šéfa Audi z porušení firemních pravidel a připomínají, že samotná investice ještě vůbec není schválená.
Čtyři miliardy dolarů a 200 tisíc aut ročně
Donald Trump oznámil plánovanou investici během sobotního předvolebního shromáždění ve městě Perry v americkém státě Georgia. Na pódiu jej doprovodil přímo generální ředitel Audi Gernot Döllner. Německá automobilka chce nedaleko města Macon vybudovat svůj první vlastní výrobní závod ve Spojených státech.
Projekt počítá s investicí přibližně čtyř miliard dolarů, tedy zhruba 85 miliard korun. Továrna má mít roční kapacitu až 200 tisíc automobilů, především velkých luxusních SUV. Podle dosavadních plánů by měla vytvořit přibližně 4 500 pracovních míst. Výstavba má začít v roce 2027 a první automobily by mohly z výrobních linek sjíždět na začátku příštího desetiletí.
Pro Audi má americká výroba zásadní ekonomický význam. Automobilka dosud nemá ve Spojených státech vlastní továrnu a musí se spoléhat na dovoz vozidel ze zahraničí. Trumpova dovozní cla přitom její hospodaření tvrdě zasáhla. Jen v loňském roce ji podle agentury Reuters stála přibližně 1,2 miliardy eur. Zahájení výroby přímo v USA by mohlo tyto náklady výrazně snížit.
Šéf Audi porušil vlastní pravidla, tvrdí odbory
Samotný záměr vyrábět automobily v USA přitom není hlavním důvodem pobouření. Problém představuje především způsob, jakým Audi investici oznámilo. Döllner totiž nevystoupil na automobilové konferenci ani při samostatném firemním oznámení, ale přímo na Trumpově předvolební akci. A to pouhých deset dní před americkými kongresovými volbami.
Proti jeho vystoupení se ostře ohradila předsedkyně největšího německého odborového svazu IG Metall Christiane Bennerová, která je současně místopředsedkyní dozorčí rady Volkswagenu. Podle ní bylo Döllnerovo jednání hluboce ostudné, politicky nepřijatelné a nedůstojné automobilky i jejích zaměstnanců.
Bennerová zároveň upozornila, že šéf Audi měl porušit vlastní firemní pravidla. Etický kodex automobilky totiž zakazuje veřejná vystoupení s politickými stranami nebo kandidujícími politiky během posledních tří měsíců před volbami. Podle informací agentury Reuters však představenstvo Audi ještě před sobotním vystoupením schválilo výjimku, kterou interní pravidla umožňují.
Kritiku vyvolalo také načasování celé události. Trump se snaží před listopadovými volbami přesvědčit americké voliče, že jeho cla přivádějí průmyslovou výrobu a pracovní místa zpět do Spojených států. Oznámení miliardové investice německé prémiové automobilky tak do jeho předvolební kampaně dokonale zapadá.
V Americe tisíce pracovních míst, v Německu hrozí propouštění
Ještě citlivější je celá situace kvůli problémům, kterým koncern Volkswagen čelí na domácím trhu. Německý automobilový gigant prochází rozsáhlou restrukturalizací, omezuje výrobní kapacity a plánuje výrazné snižování počtu zaměstnanců. Podle Reuters chce napříč koncernem zrušit přibližně 100 tisíc pracovních míst.
Pod tlakem se nacházejí také německé závody Audi. Mezi ohroženými lokalitami je podle Reuters i Neckarsulm, který patří mezi čtyři závody koncernu, jimž od začátku příštího desetiletí hrozí uzavření. Oznámení tisíců nových pracovních míst za Atlantikem tak přichází v době, kdy zaměstnanci v Německu řeší, zda si udrží ta současná.
Na problematické načasování upozornili také analytici společnosti Metzler. Připouštějí, že vytváření pracovních míst v USA současně s omezováním výrobních kapacit jinde nevypadá dobře. Z ekonomického hlediska ale považují rozhodnutí zahájit americkou výrobu za správné.
Podobně se vyjádřil dolnosaský premiér Olaf Lies, podle něhož není předvolební mítink vhodným místem k oznámení tak významné investice. Připomněl také obavy zaměstnanců německých továren, kterým podobná rozhodnutí přidávají na nejistotě.
Trump oznámil miliardovou továrnu. O jejím osudu ale rozhodnou Němci
Celý příběh má navíc jeden zásadní háček. Přestože Trump s Döllnerem představili novou továrnu jako velký průmyslový projekt, její výstavba stále nemá definitivní souhlas. Investici musí schválit dozorčí rada mateřského koncernu Volkswagen, v níž mají významné zastoupení také zaměstnanci a odbory.
Právě to může být pro Audi komplikace. Christiane Bennerová zdůraznila, že konečné rozhodnutí musí přijmout příslušné orgány Volkswagenu. Vzhledem k napjatým vztahům mezi vedením koncernu a zaměstnanci přitom nelze výsledek schvalování považovat za samozřejmost.
Automobilka se tak ocitla v nepříjemné situaci. Z ekonomického hlediska potřebuje posílit výrobu na jednom ze svých nejdůležitějších trhů a omezit dopady amerických cel. Současně však musí přesvědčit německé zaměstnance, že expanze za Atlantik nebude znamenat další oslabování evropských továren.
Jisté zatím není ani to, zda se ambiciózní plán podaří uskutečnit v oznámené podobě. Trump už sice získal výrazný moment do své předvolební kampaně, vedení Audi ale čeká podstatně složitější úkol: získat pro miliardovou investici podporu uvnitř vlastního koncernu.
