Na letošní Czech New Energies Rallye jsme vyrazili v silné sestavě tří posádek. Se startovním číslem 12 jel v barvách fDrive.cz Petr Vomáčka a Jiří Paroubek s vozem Škoda Enyaq iV 80, za nimi se 14 na dveřích (číslo 13 se vynechává) to byla Mazda MX-30 posádky Marek Tomíšek – Miroslav Tomíšek a číslo 15 měla posádka vozu Volkswagen ID.3, Jan Švandrlík – Jakub Motlík. Obecné shrnutí výsledků jsme už psali, ale pojďme se na tuto zajímavou soutěž podívat podrobněji očima našich posádek. V těchto pohledech vám přineseme různé úhly pohledu, tedy řidiče a navigátora. Začněme tedy od řidiče černé ID.3.
„Začínalo se ve čtvrtek odpoledne, kdy jsme společně s Jakubem Motlíkem dorazili. Ubytovali se a jeli kalibrovat aplikaci Rabbit Rally. Kalibrační úsek jsme jeli několikrát, abychom měli co nejpřesnější data. Po nějaké chvíli dorazili naši přátele z Teslička.cz a těm jsme pomohli s kalibrací tím, že se použilo naše auto (jejich Škoda Citigo-e iV totiž byla téměř vybitá). Alespoň jsme si mohli ověřit ještě jednou naše data. Pak už stačilo odevzdat auto na uzavřené parkoviště. Auta se tam nabíjela. Do páteční etapy muselo být každé auto nabité do sta procent. Takže někdo jel ještě nabíjet někam na rychlou nabíječku, a to proto, že by nemusel stihnout nabít úplně. Dobíjí se totiž klasickou zásuvkou. Čtvrteční večer byl pak již vyhrazen úvodnímu slovu organizátorů a přátelskému setkání posádek. Páteční ráno začalo administrativní a technickou přejímkou, kdy jsou kontrolovány jak doklady řidiče a navigátora, tak doklady od vozidla. Pak přišla na řadu technická přejímka, kde se například měří tlak v pneumatikách, a po ukončení nabíjení se zapečetilo víčko nabíjecího konektoru. A podle startovních čísel se mohlo vyrazit po obědě vstříc mnoha kilometrům,“ popisuje Jan Švandrlík přípravy před startem.
„Po pátečním poledni jsme vyrazili podle startovních čísel do první etapy Czech New Energies Rallye, před námi startovaly další posádky fDrive.cz. Před svačinkou byly dvě RS (u nás se to jmenuje Regularity stage, zkoušky pravidelnosti), které se místy jely po trase klasické Rallye Český Krumlov. Projet si legendární Malonty stálo za to. Bohužel hned v první RS jsme ztratili naději. Po startu jsme minuli odbočku, ano přišlo nám divné, že by nás hnali organizátoři na typickou polní cestu. Tak jsme hledali klasickou asfaltovou cestu. Vraceli jsme se. Nebyli jsme jediní. A hned po chvíli vidíme vyjetou cestu polem krásně do kopce, kdy se před námi stejnou cestou škrábal i Enyaq, vedle jiné polní cesty byly vyjeté koleje, tak jsme vyrazili také. A zapadli jsme... Tím pádem byl přísun trestných bodů jistý. A to ještě nebylo vše! V Kaplici na náměstí na nás čekala milá kouzelná babička s buchtou. Na tom by nebylo nic špatného. Hodně posádek na tom pohořelo. My jsme kontrolu našli, ale můj navigátor místo itineráře řešil buchtu. Na otázku, kam mám pokračovat, mi odpověděl: „jeď si kam chceš, já vidím akorát dvě buchty.“ Takže z Kaplice jsme se nějak vymotali právě směr RS Malonty, na kterou jsem se těšil. Průjezd lesem po úzkých cestách, to je moje. Jen pokud někde špatně odbočíte, je to problém, tímto chci poděkovat posádce 16 (Electro Dad) za to, že nás pustila hned, jak to bylo možné. Malonty měly měřený úsek dlouhý přes 35 km a některé posádky tam pěkně chybovaly. Například i Radim Fiala, který přijel úplně z jiného směru, než měl. Ale to se stane. I zkušenějším. Pak jsme se přesunuli na svačinu, kde jsme skoro všichni řešili buchtu. Téma ideální na rallye. Po půl hodině občerstvení jsme se zase podle startovních čísel seřadili a vyrazili na další čtyři RS. Po první RS jsme byli 20., po druhé už 16. I v dalších RS jsme se nevyvarovali, řekl bych blbých, chyb (nikdo nejsme neomylní) a trestné bodíky naskakovaly. Nějak se nám nedařilo se dostat do tempa,“ popisuje Jan Švandrlík průběh první etapy.
„Páteční zbytek dne po svačince byl opět ve znamení našeho bloudění. Například jsme řešili v jedné etapě číslo popisné 60 a za ním se mělo odbočit podle itineráře, ale podle dopravního značení, pokud se nepletu a potvrdí mi to i navigátor Jakub Motlík, tam byl zákaz vjezdu všem motorovým vozidlům. Přesně za touto částí itineráře jsme dostali pivo. Pak se vlastně nestalo nic zajímavého, až na to, že chvílemi měl můj navigátor úplně jiné starosti než navigaci. Ale i přes všechny další nástrahy a strasti jsme dojeli opět do Českého Krumlova na uzavřené parkoviště, kde jsme odevzdali auto a podle pravidel do 15 minut museli areál parkoviště opustit. Kdo by se tam ale zdržoval, když nás čekala v pivovaru večeře. Den jsme zakončili na 16. místě. Kdybych věděl, že posádka Kie je před námi, neradil bych jim. Po večeři v pivovaru jsme měli ještě posezení ve společenské místnosti našeho ubytování, také tam se diskutovalo, pilo a hodovalo,“ pokračuje řidič Volkswagenu s vyprávěním o první etapě.
Do druhé etapy se startovalo v sobotu ráno. „Musím poděkovat za mě i za Jakuba Mírovi Tomíškovi za pomoc s aplikací Rabbit Rally. Co se díky pomoci od Míry dělo v sobotu, to byla jízda. Chtěl jsem skončit alespoň na 15. pozici, když už jsme od pořadatelů tohle číslo dostali. Začali jsme zajíždět zajímavé výsledky dílčích RS, sedmé místo v první RS, další se nám nepovedla (zase 15. místo), ale pak čtvrté místo na RS9, v desáté RS zase sedmé místo. A před obědem se nám trosku nepovedla RS11, bylo z toho 12. místo. Ale trošku jsem počítal u jídla a na 14. místo jsme měli ztrátu jen 1 054 bodů, tak jsem tajně doufal, že to klapne. Ale přeci jen to byla pouze jedna 25 km dlouhá RS. A ono to vyšlo. Bohužel ne úplně, jak bych chtěl, jediná dámská posádka někde dostala přes 50 tisíc trestných bodu. No, kdybychom jeli jen sobotu, mohli jsme být jinde. Ale na kdyby se nehraje. Dojeli jsme do cíle, opět do Pivovarské zahrady. Tedy nejdřív přes náměstí, kde byl slavnostní průjezd rampou, poté jsme čekali na výsledky. Bohužel nás spotřeba srazila na 21. místo v hodnocení světového poháru FIA ERRC,“ uzavírá průběh soutěže Honza.
V rámci hodnocení českého poháru, kde se nezapočítává spotřeba, ale posádka Jan Švandrlík – Jakub Motlík skončila na hezkém 14. místě z celkových 27 posádek. „Ale hřeje mě fakt, že ta přesnost se zlepšila. Moc děkuji Kubovi za to, jaký je navigátor. A ještě jednou děkuji Volkswagenu za tuto příležitost,“ hodnotí zlepšení v průběhu soutěže řidič Volkswagenu ID.3.
