Cupra Born se začala vyrábět. V továrně, kde dříve vznikaly Trabanty

Značka Cupra na teprve nedávno skončeném mnichovském autosalonu anoncovala velkou elektrickou ofenzivu. A hned na následující výstavě v Barceloně, která startuje tento čtvrtek, se představí první plod této iniciativy – sériově vyráběná Cupra Born, sdílející techniku i výrobní závod s Volkswagenem ID.3. Jde o první produkční sériový čistý elektromobil značky a rovnou s vysokými ambicemi. Má totiž reprezentovat pětinu jejích celkových prodejů, a tím pomoci s plněním flotilových emisí do doby, než v roce 2025 naběhne výroba elektrických aut i v mateřském Martorellu. Tam by mělo následně vznikat více než půl milionu elektromobilů pro většinu koncernových značek ročně.

Přečtěte si také

Elektrická Cupra Born naživo: první pohled na ostrou verzi ID.3 ze Španělska

Cupra Born vstoupí do prodeje letos v listopadu a nabídne zcela nové formy smluvních vztahů mezi výrobcem a zákazníkem. Zájemci totiž budou moci novým Bornem jezdit za tzv. předplatné, tedy fixní měsíční poplatek, zahrnující nejen samotné používání auta, ale i veškerý jeho servis a provoz (kromě nabíjení, samozřejmě). Jde o jakousi jednodušší, flexibilnější a méně zavazující formu operativního leasingu. Na Západě totiž začíná být tato forma smluvního vztahu velmi populární, zejména mladí lidé čím dál více vnímají klasické vlastnictví auta jako nákladný a zbytečný závazek. Born je také prvním modelem, programově využívajícím při výrobě recyklované či obnovitelné materiály. Například čalounění sedadel vzniklo z obnovitelných zdrojů ve Středozemním moři, ať už to znamená cokoliv.

Přečtěte si také

Cupra Born. Tentokrát naostro

Závod v Moselu, severním předměstí násilnou industrializací těžce zkoušeného saského Cvikova (Zwickau), vznikl v osmdesátých letech 20. století jako moderní výrobna Trabantů, po níž se předtím marně volalo 30 let. Výroba legendárních duroplastových dvoutaktů se tam sice ze zastaralé manufaktury v centru města ještě stačila v roce 1988 přesunout, jenže šlo o labutí píseň. Rok nato padla berlínská zeď a následné společenské změny nejdříve rychle utlumily zájem o archaické Trabanty a následně přivedly relativně moderní továrnu pod křídla koncernu Volkswagen. Ten ji za 30 let náležitě rozšířil, vylepšil a aktuálně ji přeměnil na centrum koncernové elektromobility. Vyjíždějí odtud totiž nejen Volkswageny ID.3 a ID.4, ale také Audi Q4/Sportback e-tron, přičemž projektovaná roční výrobní kapacita dosahuje 330 000 aut.