O něco méně exponovaným, avšak také důležitým prvkem k výrobě všech automobilů, včetně těch elektrických, je antimon. Čína kontroluje 60 % jeho světové produkce a vloni v létě na něj podle Reuters zavedla režim kontrolovaného vývozu s nutností získání licence pro jeho nákup. Nejvíce jsou postiženy Spojené státy, do nichž je export čínského antimonu od prosince 2024 rovnou zcela zakázán a zámořská velmoc, které chybějí vlastní zdroje, nyní musí důležitou surovinu nakupovat na šedém trhu či za zvýšené ceny od prostředníků, kteří si vytvořili zásoby.
Následkem opatření komunistické velmoci, která zpracovává suroviny i z jiných zemí a exportuje antimon, připravený k výrobě například olověných baterií. Ty dosud používají kromě spalovacích aut i téměř všechny elektromobily k napájení nízkonapěťových okruhů. Proto se bez nich zatím neobejdou a právě aktuální nedostatek tohoto důležitého materiálu posílil snahy výrobců elektromobilů se bez olověných baterií obejít.
Jejich ceny totiž zřejmě čeká citelný růst, protože ceny antimonu na světových trzích vyrostly za uplynulý necelý rok na čtyřnásobek a aktuálně se pohybují kolem 60 000 USD (1,3 milionu korun) za tunu.
Oba aktéři současné obchodní války, tedy Čína a USA, se minulý týden dohodli na vývozu dalších vzácných zemin v čele s neodymem, jejichž produkci z drtivé většiny rovněž kontroluje země středu. Neodym je zase důležitý k výrobě permanentních magnetů, které používá většina elektromotorů v moderních elektromobilech. Uvidíme tedy, zda Čína rozhoupe ceny i této komodity.
