Automobilky dobře vědí, jak zacházet s médii a především jejich konzumenty. Proto se i chystaný luxusní elektrický sedan BMW i7, který by měl přinést zatím největší revoluci od šokující premiéry modelu E65 v roce 2001, poodhaloval postupně. Zvědavost odborné i laické veřejnosti je tak udržována na maximu, aniž by kdokoliv mimo zdi bavorské automobilky v tuto chvíli oficiálně věděl, jak bude příští „sedmička“ vlastně vypadat. V tuto chvíli vlastně víme jen to, že se, na rozdíl od Mercedesu, BMW zatím drží strategie uvádět konvenční spalovací a ryze elektrické modely na společné, flexibilní platformě a také ve sjednoceném designu. A také, že nová řada 7 pravděpodobně uvede, spolu se současně uvedeným faceliftem X7, velkou vzhledovou novinku.
Ano, oba modely by měly dostat revolučně ztvárněné, horizontálně dělené přední světelné moduly. A z tradičních vizuálních poznávacích znaků by tak měly na přídi zbýt už de facto jen tradiční ledvinky, byť čím dál větší a stylizovanější. Tento kontroverzní designový prvek, v poslední době čím dál oblíbenější, umožňuje čela nových modelů ztvárňovat naprosto originálně, aniž by kvůli novým technologiím utrpěla svítivost. Jen zatím nelze zrovna říct, že by byl všeobecně přijímán jako líbivý. Pokud je tato sice neoficiální, ale důvěryhodná, informace pravdivá, čeká nás každopádně pořádné sousto ke strávení. A můžeme jen doufat, že panu Hooydonkovi, jemuž poté, co se zbavil nepříjemného soupeře ve vlastní stáji, konzervativního Jozefa Kabaně, značně narostla odvaha porušovat jednu designovou tradici za druhou, už prozradili, že avantgarda má své meze.
Každopádně se o tom budeme moci přesvědčit už ve středu 20. 4. 2022 ve 14 hodin, kdy BMW zahájí digitální premiéru nového modelu i7. A měli bychom pozorně poslouchat, co budou pánové Oliver Zipse a Adrian van Hooydonk říkat o designu. Ten současný, i když si našel řadu příznivců, už Evropu za svůj referenční trh dávno nepovažuje. K tomu je bohužel potřeba dodat, že míra a podoba vkusu typických zákazníků z trhů, které jsou nyní pro BMW klíčové, se diametrálně odlišuje od toho evropského. Takže uvidíme, kterým směrem bude modrobílá bárka, ještě před deseti lety plující pod vlajkou evropského konzervatismu, aktuálně pokračovat.
