Zpráva PricewaterhouseCoopers nazvaná The dawn of electrified trucking: Routes to decarbonising commercial vehicles (Úsvit elektrifikovaných kamionů: cesty k dekarbonizaci užitkových vozidel) se týká nejvyspělejších regionů, tedy Evropy, Velké Číny a Spojených států. A praví, že právě tam by už v roce 2030 měly kamiony na bateriový (BET) nebo vodíkový (FCT) pohon tvořit třetinu všech vozidel a v roce 2035 už 70 %, tedy drtivou většinu. V té době už budou ekologická vozidla výkonnější a celkově lepší, krok však musí držet i výstavba potřebné infrastruktury. Kromě snahy o dekarbonizaci by mělo využívání ekologických kamionů přinést i podstatné snížení celkových nákladů na pořízení i provoz vozidla (TCO), a to i přestože jsou zatím podstatně dražší a k cenové paritě ve sledovaném období nedojde. Pouze kategorie středně těžkých nákladních vozidel se jí přiblíží.
Infrastruktura by se měla rozvíjet zejména v těchto oblastech: pomalé noční nabíjení v depech, ultravysokorychlostní u dálnic a budování vodíkových plnicích stanic. Jen v Evropě bude třeba začít okamžitě; už napřesrok by měla fungovat pilotní síť nabíjecích stanic v novém megawattovém standardu MCS. Těch by mělo do roku 2025 stát celkem 120. V dlouhodobém horizontu bude potřeba 1 800 vysokorychlostních nabíjecích parkovišť a dalších 600 pomalých celonočních. Samozřejmě se nevylučuje ani budování trolejového vedení nad dálnicemi a počítá se i s pokračováním konvenčních kamionů, ovšem se syntetickým palivem. Celý tento plán si do roku 2035 vyžádá cca 800 GWh baterií.
Dopravci se mohou těšit na výrazné úspory; pokud se podaří udržet cenu nabíjecí elektřiny v rozmezí 16,2–28,8 eurocentů (3,97–7,07 Kč) za kilowatthodinu, nabídnou BET nižší TCO oproti spalovacím kamionům již v roce 2025. A vodíková, u nichž se počítá s pomalejším nástupem, nabídnou v roce 2030 cenovou výhodu v rozmezí 26 až 34 % oproti konvenčním pohonům. Výrobci by na to měli být připraveni a tou dobou už vyrábět 25 až 35 % vozidel BET či FCT, což reprezentuje přibližně 200 000 vozidel ročně na každé straně Atlantiku a zhruba půl milionu ročně ve Velké Číně. Nabídnout by měli atraktivní výrobní program s výhodným financováním a aktivně podporovat budování nabíjecí infrastruktury.
Bude určitě zajímavé sledovat, jak se podaří tato velice optimistická čísla plnit. Evropa by jim měla od příštího roku jít naproti snížením mýtného na polovic, celkově ji vybudování patřičné sítě nabíjecích a plnicích stanic vyjde minimálně na 36 miliard eur (884 miliard korun). Potřeba bude samozřejmě i značné množství elektřiny odpovídající zhruba 21 000 větrníkům. Ovšem dopravci by měli jezdit levněji než dnes.
