Na dopravu připadá téměř čtvrtina emisí CO2 v Evropské unii, ta se proto snaží ji rychle dekarbonizovat. Pokoušela se proto prosadit úplný zákaz prodeje nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035, ačkoliv s tím řada členů osmadvacítky nesouhlasila. V několikakolovém schvalovacím řízení se došlo až k poslednímu hlasování Evropské komise, těsně před jeho uskutečněním ale vyjádřilo odpor Německo, které požadovalo výjimku pro vozy poháněné takzvanými e-palivy. Jejich výroba je totiž uhlíkově negativní a vyrovnává emise vzniklé jejich následným spalováním. Tuto výjimku se prosadit podařilo, na rozdíl od italského návrhu, aby se zákaz vyhnul i biopalivům typu bio CNG či bio LPG.
Návrh schválila většina eurounijních členů, proti bylo podle Reuters jen Polsko, které návrh označilo za nereálný a vyjádřilo obavy, že způsobí výrazné zdražení aut. Itálie se nakonec zdržela hlasování a přidalo se k ní i Rumunsko s Polskem. Součástí nového zákona bude i povinnost snížit uhlíkovou stopu dopravy do roku 2030 o 55 % vůči stavu z roku 2021.
