Volkswagen Group dosáhl podle Bloombergu za letošní kvartál provozní marže jen 3,6 % a samotná značka Volkswagen dokonce jen 2,1 %. Drasticky poklesly tržby i provozní zisk (-42 %), hospodářské výsledky tak dosáhly úrovně jako za covidu. Pokles akcií nastal mírnější, než se očekávalo, přesto letos odepsaly celkem už pětinu a patří v rámci německého indexu DAX k nejhorším. Sám finanční ředitel Volkswagenu Arno Antlitz během konferenčního hovoru s novináři přiznal, že Volkswagen aktuálně nevydělává dost peněz na všechny nové produkty. Aby zůstal konkurenceschopným, potřeboval by ušetřit na nákladech více než 10 miliard eur ročně.
Do nesnadné situace se koncern dostal kvůli rozpadu tradičně silného čínského trhu, sílící konkurenci, poklesu evropské poptávky, která se stále nevrátila na předcovidovou úroveň, a také nevydařenému uvedení čistě elektrických modelů. Do ohrožení čínskou konkurencí se dokonce dostaly i prémiové značky Audi a Porsche. Varovné signály už Volkswagen vysílá nějakou dobu, ovšem veškeré dosavadní snahy o úspory narazily na tvrdý odpor odborů. Proto automobilka konečně převzala komunikační iniciativu a oficiálně sdělila to, o čem se už několik měsíců šušká a co ještě dříve stačila v patřičně přibarvené podobě sdělit světu i odborová centrála IG Metall. A sice že bude třeba celkem 140 000 zaměstnancům snížit mzdy o 10 %, které údajně i tak zůstanou vysoce atraktivní, a ořezat systém štědrých bonusů. Nebo se budou zavírat závody v Emdenu, Hannoveru a Osnabrücku, které svou efektivitou dlouhodobě zaostávají za dnešními standardy.
Vedení koncernu se proto pustilo do příprav dalšího kola vyjednávání s odboráři, které se poněkud nezvykle koná s částečně otevřenými kartami před světem. Cíle jsou jasné na obou stranách; vedení VW Group potřebuje ušetřit, odboráři naopak požadují vyšší mzdy a o zavírání továren nechtějí ani slyšet. Horký jednací stůl přivítá zástupce obou stran 21. listopadu s tím, že vedení Volkswagenu už hrozbu zavírání továren vytáhlo a jasně deklarovalo, že dokud nedojde k dohodě o výši mezd, nezačnou se řešit cesty k záchraně zmíněných závodů. Protistrana pak naplánovala na 1. prosince začátek výstražných stávek. Zdá se tedy, že koncern čeká pořádně horký podzim, protože v tomto případě už bojuje o samotnou existenci ve stávající podobě.
Je super nemít odpovědnost a jen stále natahovat ruku. Nějak jim nedochází, že je lepší obětovat několik tisíc míst, než firmu nechat zkrachovat a připravit tak o práci několik set tisíc lidí.
Proč si tedy odbory nezaloží vlastní firmu v níž mohou budovat ráj na Zemi?