Mnoho snílků se po přelomu do nového tisíciletí pustilo do vývoje extrémně výkonných supersportovních elektromobilů, ovšem většina z nich neuspěla. Výjimkou jsou samozřejmě Mate Rimac a Pininfarina Automobili, kteří svoje projekty dotáhli do stádia malosériové výroby, ale mnohým se to nepodařilo. V poli poražených zůstali tvůrci konceptů Dendrobium, Frazer-Nash, Lightning, Koenigsegg/NLV Quant, Rinspeed a další méně známí, k nimž patří také finský designer Pasi Pennanen a jeho Toroidion 1 MW. Jak napovídá označení, jde o elektromobil s výkonem 1 MW, tedy 1 000 kW, neboli 1 360 koňských sil...
Originální koncepce
Podle podkladů, které nám poskytl motoristický novinář Velimatti Honkanen, finský člen evropské poroty Car of the Year (Vůz roku), znamenal Toroidion 1 MW zcela originální projekt, jehož tvůrci všechno řešili vlastními silami, a proto jim záhy nestačily finanční prostředky. Pánové Pasi Pennanen a Jyrki Jaatisen založili už v roce 2011 svoji společnost Toroidion Oy ve finském Raasepori, zaměřenou na vývoj elektrického hypersportu Toroidion 1 MW, jehož prototyp představili na výstavě exkluzivních sportovních automobilů Top Marques 2015 v Monaku. Pasi Pennanen, v té době šestačtyřicetiletý, vystudoval design na Royal College of Art v Londýně, pracoval přes dvě desetiletí v automobilovém průmyslu u Jaguaru, Hondy, karosárny Zagato a finského výrobce vojenských kamionů Sisu Defence, než v roce 2004 založil vlastní Pennanen Design. Jeho kolega Jyrki Jaatisen byl od mládí příznivcem elektrotechniky, a tak to dali dohromady.
Údajně vyřešili mnohé nevýhody elektrického pohonu patentovanou konstrukcí vlastních třífázových elektromotorů značky Toroidion se statory rozdělenými na několik sekcí s vlastními měniči (vyšší výkon při nižším napětí) a využitím jak radiálního, tak axiálního magnetického toku. Kompaktní elektromotory zdobí hrdý nápis Made in Finland, každé ze čtyř kol má svůj vlastní s redukčním převodem a krátkým hnacím hřídelem ke kolu, řízený nezávisle s využitím vektorování točivého momentu podle potřeby.
Příprava na Le Mans
Celkově lehká stavba vozu a velmi výkonné elektromotory měly být základem rovněž závodní verze pro plánovaný start ve slavném závodě 24 h Le Mans (tam svého času podporovali alternativní pohony), a proto se k vývojovému týmu Toroidion Research & Development v roce 2016 dokonce připojil finský závodník Mika Salo, vysloužilý účastník 109 Velkých cen formule 1 (také na Lotusu a Ferrari) a dvojnásobný vítěz třídy GT2 v Le Mans (2008 a 2009 na Ferrari F430). Bohužel zůstalo jen u jediného prototypu Toroidion se samonosnou konstrukcí z uhlíkových kompozitů (dvoumístné kupé se vzhůru výklopnými dveřmi) a blíže neurčeným typem akumulátoru Li-Ion, uloženém podélně ve středovém tunelu a vhodném nejen pro indukční dobíjení, ale také pro rychlou výměnu zespodu při zastávce v depu na závodech. Trakční střídavé elektromotory měly uváděný výkon 2× 200 kW (272 k) na přední a 2× 300 kW (408 k) na zadní nápravě, tedy celkem jeden megawatt, jak udává označení konceptu. Motory jsou chlazeny vzduchem, a to speciálními ventilátory. Datové sběrnice využívají výhradně optické kabely, centrální řídicí elektronika je uložena před spartánskou přístrojovou deskou, vybavenou pouze nejnutnějšími kontrolními přístroji. Páka voliče režimů jízdy je na vysoké středové konzoli mezi anatomickými sedadly jezdce a spolujezdce. Udávané dynamické parametry, tedy zrychlení z nuly na 100km/h za 2,5 sekundy a největší rychlost přes 400 km/h, ovšem nebyly nikdy prověřeny, nicméně „čtyřstovky“ mělo být dosaženo za pouhých jedenáct sekund! Výrobce uváděl hmotnost vozu jen 1 070 kg.
Velké plány a konec
Ve vytrvalostním závodě 24 h Le Mans byla od roku 2012 zavedena experimentální kategorie Garage 56 pro alternativní pohony a neobvyklé prototypy, které se zúčastňovaly závodu z vývojových důvodů, ale mimo finální klasifikaci, což umožnilo experimentovat a trávit delší zastávky v boxech. Společnost Toroidion Oy oznámila v roce 2016, že do budoucna počítá se startem v této kategorii, aby navázala na jiné prototypy Nissan DeltaWing (zahájil tuto kategorii v roce 2012) a Nissan ZEOD RC (Zero Emission on Demand Racing Car, elektrický hybrid 2014), ale nakonec nenastoupila stejně jako připravované elektromobily s vodíkovými palivovými články (Green GT, Mission H24, či Toyota GR H2 Racing Concept). U vodíkových vozů byla účast posunuta na ročník 2028, ale Toroidion už nepojede, neboť v lednu 2019 ohlášená malosériová výroba se nikdy nerozběhla (v plánu byla limitovaná série nejvýše 75 vozů na individuální objednávky) a společnost Toroidion Oy v březnu 2022 vyhlásila bankrot vzhledem k absenci objednávek i nedostatku finančních prostředků.
