Nová Toyota Prius, která před pár týdny zvítězila v kategorii designu soutěže World Car 2024 na mezinárodním autosalonu v New Yorku, je na první pohled vskutku nepřehlédnutelným automobilem. Velkou měrou se na tom podílí výrazná hořčicová barva, v níž novinku testujeme, neméně důležitou roli však hrají samotné křivky tohoto aerodynamického liftbacku s plug-in hybridním pohonem, jedinou motorizací dostupnou na našem trhu.
Toyota Prius (2023) Plug-in Hybrid
| Rozměry | 4 599 × 1 782 × 1 420 mm, 1 545 kg |
|---|---|
| Výkon | 164 kW |
| Baterie | 13,6 kWh, Mennekes |
| Dojezd | ? km |
Prostor na úkor stylovosti?
Při pohledu na nový Prius mě jako první zajímalo, jak na tom bude z hlediska prostornosti interiéru. Aerodynamický tvar vozidla s výškou pouhých 1 420 mm ve mně konkrétně vzbuzoval obavu, že uvnitř se na příliš mnoho komfortu těšit nemohu a do automobilu se ani nebude příliš pohodlně nasedat. Opak je naštěstí pravdou, tedy minimálně v případě prostoru pro posádku, kdy mě Prius až překvapil, kolik místa v něm je a jak vzdušně interiér působí navzdory tomu, že je vyveden v tmavých barvách. Rovněž usedání do vozidla nepředstavuje žádný problém, stejně jako nakládání dětí do autosedačky, nicméně úhel rozevření zadních dveří by přeci jen mohl být ještě mírně větší. Díky provedení liftback se můžete těšit i na dostatečně prostorný zavazadelník, avšak dedikovaný prostor pod podlážkou pro nabíjecí kabely byste hledali marně.
V testovaném provedení Executive s katalogovou cenou 1 355 000 Kč se lze těšit rovněž na černé čalounění z veganské kůže i vyhřívaná (a vpředu rovněž chlazená) sedadla. Výhled z vozu z pozice řidiče je bezproblémový, jen zadní okénko (ačkoliv je jako takové velké) skýtá kvůli tvaru karoserie pouze limitovaný průhled na dění za vozidlem. Během parkování vám se vším pomůže schopný parkovací asistent využívající 360stupňovou kameru. Líbí se mi, že při manévrech se na displeji s kamerovým náhledem samotný vůz zneprůhlední a zůstává vidět pouze jeho obrys, což může napomoci k ještě snazšímu zaparkování.
Volant à la Transformer
Z čeho naopak již příliš nadšený nejsem, to je tvar volantu, kterému chybí jakékoliv „gripy“ a celkově se mi nedrží příliš dobře. Samozřejmě se jedná o subjektivní dojem, avšak Toyotě se podle mě nepovedl ani design, který snad vzdáleně připomíná tvář nějakého Transformera a paradoxně podle mě vypadá naživo ještě hůř než na fotografiích či renderech. S řízením pak souvisí také velmi citliví asistenti, kteří vás budou mít tendenci neustále peskovat blikáním ikon na přístrojové kapličce a zvukovými signály. Toyota Prius podporuje například rozpoznávání uživatele na základě skenu obličeje, což je funkce, kterou jsem chvíli po převzetí vozu aktivoval a funguje dobře. Vůz však zároveň až přehnaně úzkostlivě sleduje, jestli řidič sleduje vozovku a vzhledem k umístění senzorů před volantem vás bude upozorňovat na to, že na obličej nevidí i při nevhodném držení volantu. Žádné tlačítko na volantu, které by funkci na jedno zmáčknutí (či dlouhé podržení) deaktivovalo, jsem bohužel nenašel.
Velkou předností tohoto modelu je pochopitelně plug-in hybridní pohon, kdy výrobce slibuje dojezd čistě na elektřinu mírně přesahující 70 km, což se mi prozatím jeví jako poměrně realistické při pojížďkách ve městě a okolí. Jízdu na elektřinu doprovází příjemné ticho v interiéru, kdy lze až ve vyšších rychlostech vnímat „švistot“ v oblasti okenních rámů. Naopak v případech, kdy se energie baterie vyčerpá, přichází na řadu zážehový dvoulitrový čtyřválec bez přeplňování běžící v Atkinsonově cyklu, který umí být v kombinaci s převodovkou e-CVT (a pochopitelně i v kontrastu s tichým elektrickým pohonem) relativně hlučný.
Ptejte se, co vás zajímá
Toyotu Prius právě testujeme, můžete se ptát na vše, co vás ohledně vozu zajímá.
Celkove odhlučnění auta je ostuda pro Toyotu a duvod proc si dalsi nevezmeme