Elektrický dojezd plug-in hybridních vozů se v průměru pohybuje okolo hodnoty 50 km s plně nabitou baterií, avšak Toyota Prius slibuje dojezd o několik desítek kilometrů delší. Ćím dalším je vůz zajímavý?
Technické parametry Toyota Prius (2023) Plug-in Hybrid
Kompletní specifikaceKonstrukce | liftback, 4 599 × 1 782 × 1 420 mm, 1 545 kg |
---|---|
Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
Výkon | 164 kW, 223 koní, točivý moment: 250 Nm |
Baterie | 13,6 kWh |
Nabíjení | palubní: 3,3 kW, konektory: Mennekes |
Spotřeba | ? |
Cena od | 1 150 000 Kč |
Stylovka s akustickým neduhem
Prius se ke mně dostal v atraktivním barevném provedení, jímž byla kombinace žluté karoserie a černé střechy. Nutno podotknout, že jsem si během pojížděk ve městě nemohl nevšimnout zájmu, který auto vzbuzovalo. Důvodem nebyla jen netradiční a dosti futuristická maska se „zaříznutými“ světlomety, ale také samotný tvar karoserie, který působí velmi aerodynamicky. Za mě osobně je designově nejzajímavějším prvkem stylové vybrání mezi předními a zadními dveřmi. Zadní část vozu pak jasně naznačuje, že se jedná o fastback, liftback nebo jiný podobný typ karoserie, podle toho, jaké označení preferujete. Tento typ karoserie nabízí velký nakládací otvor, ovšem samotný zavazadlový prostor vás nejspíše nepřekvapí – jeho objem činí pouhých 284 litrů. Kapacita je ovlivněna bateriemi a 40litrovou nádrží uloženou pod nimi, což Prius částečně diskvalifikuje jako velký rodinný vůz.
To, co Prius ztrácí v oblasti zavazadlového prostoru, naštěstí kompenzuje v prostornosti pro pasažéry. Zadní sedadla jsou navíc vyhřívaná (testoval jsem nejvyšší konfiguraci Executive, u nižších výbav tuto funkci nenajdete) a vybavená dvojicí USB-C. Přední sedadla nabízejí nejen vyhřívání, ale i ventilaci. Dále zde najdete dostatek konektorů a futuristický volant, který vzdáleně připomíná obličej Transformera. Přesto však podle mého názoru není designově povedený a chybí praktické „gripy“.
Výhrady mám také k použité ekokůži. Na dotek mi nepřišla příliš příjemná a oproti jiným ekokůžím působila mnohem více synteticky. Odhlučnění interiéru by mohlo být lepší – ačkoliv Toyota tvrdí, že na tomto aspektu zapracovala, při vyšších rychlostech je hluk v kabině poměrně vysoký. Zvuk svištění vzduchu kolem vozu připomíná auta s bezrámovými dveřmi, což však není případ Priusu. Bohužel mě zklamala i šestice reproduktorů, jejichž zvuk je plochý. Kombinace hluku v interiéru při vyšších rychlostech a plochého zvuku reproduktorů způsobuje, že hudba příliš nevynikne. Nepotěšil mě pak ani zvukový projev dvoulitrového atmosférického zážehového čtyřválce a e-CVT převodovky.
Elektrický dojezd mu mohou závidět leckterá PHEV
Docela jiná písnička to však bude, pokud budete jezdit převážně v nižších rychlostech a na elektřinu. V tomto ohledu Prius skutečně exceluje, neboť v letním počasí, kdy je klimatizace nastavena na 21 stupňů Celsia a venkovní teplota je o 5 až 6 stupňů Celsia vyšší, není problém ujet 70 kilometrů na nabití. Spotřeba se přitom pohybovala mezi 15 a 16 kWh na 100 kilometrů, a to při kombinaci městské a příměstské jízdy s minimálním (zhruba 5%) podílem dálnice. Díky elektromotoru a kombinovanému výkonu 223 koní slibuje Toyota zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,8 s, což zajišťuje dostatečnou dynamiku.
Během používání jsem se snažil jezdit primárně na elektřinu. Nabíjení vozu probíhalo doma z obyčejné zásuvky a za hodinu nabíjení pomocí dodávaného adaptéru bylo možné získat elektrický dojezd 15 kilometrů. Vyzkoušel jsem také nabíjení baterie pomocí spalovacího motoru. Při tachometrové rychlosti 70 km/h jsem pozoroval, že za každé tři ujeté kilometry stouplo nabití baterie o jeden kilometr elektrického dojezdu.
Přestože je Toyota Prius velmi povedená pro elektrické jízdy, může vám trochu kazit dojem sestava asistentů. Vůz disponuje infračervenou kamerou pro snímání obličeje, což mimo jiné umožňuje odemknutí vozu rozpoznáním obličeje. Prius je však v tomto ohledu poměrně přísný a často vás napomíná. Typicky stačí, když na chvíli změníte držení volantu a zakryjete kameře výhled na svůj obličej – okamžitě se ozve otravný asistent. Asistenty lze naštěstí vypnout, ale tato možnost byla v době testování ukryta hluboko v nastavení infotainmentu.
Nelíbí se mi také, že Toyota neintegrovala všechna nastavení do hlavního displeje infotainmentu. Některé funkce se nastavují právě tam, zatímco jiné na displeji přístrojové kapličky. Toto rozdělení je podle mého názoru zbytečné a snižuje uživatelský komfort. Naopak mobilní aplikace je zpracována velmi dobře. Umožňuje sledovat trasy a částečně ovládat vůz na dálku, což je příjemný bonus.
Zhodnocení
Toyota Prius je z hlediska čistě elektrického dojezdu nadprůměrným plug-in hybridem (PHEV). Přesto se nelze ubránit dojmu, že vzhledem k ceně startující na 1 150 000 Kč a zmíněným nedostatkům nejde o vůz s atraktivním poměrem cena/výkon. Pokud ji plánujete používat primárně jako elektromobil, lze v této cenové kategorii pořídit již dobře vybavené čistokrevné elektromobily s velmi slušným dojezdem, rychlým nabíjením a také větším zavazadlovým prostorem.
V případě, že byste chtěli Prius využívat převážně jako spalovací vůz, existují zase alternativy, které nabídnou lepší užitné hodnoty za obdobnou či nižší cenu. Prius tak cílí především na fanoušky značky nebo samotného modelu. V každém případě by vozu nepochybně prospěla alespoň menší cenová korekce, která by vylepšila jeho konkurenceschopnost.
Foto: Ioannis Papadopoulos, fdrive.cz