Škoda Kodiaq 2.0 TSI 4×4
test

Škoda Kodiaq 2.0 TSI 4×4

Sen české rodiny v horském testu
25
  • Vytáhli jsme nejsilnější benzinový Kodiaq do hor
  • Soustředili jsme se především na fungování pohonu všech kol a spotřebu
  • Šlo o sedmimístnou variantu
  • Rozdíl ve spotřebě činil i 10 litrů podle stylu jízdy

Když mluvíme o autě snů, pro nás, automobilové nadšence, to může být Lexus LC500h, BMW i8 nebo třeba Mercedes-Benz E 43 AMG. Většina normálních zákazníků automobilek má však úplně jiné sny. Třeba silné auto, které vyjede k horské chatě, je dostatečně silné a komfortní a když je potřeba, uveze sedm pasažérů. A přesně takovým autem je Škoda Kodiaq opatřená nejsilnějším benzinovým motorem 2.0 TSI v sedmimístné variantě. Jak takový stroj otestovat co nejlépe? Nás napadlo vzít jej na 600 kilometrů dlouhý výlet do rakouských hor.

Exteriér: zlatá éra Jozefa Kabaně

Kodiaq již se slabším motorem prošel naším testem zaostřeným na technologie, budu se tedy více soustředit na moje osobní pocity a zkušenosti. A začnu vzhledem. Kodiaq je dle mého názoru jedno z nejpovedenějších SUV. Není tak nabubřelý jako velká luxusní SUV a svou konzervativností se trefí do vkusu širokému spektru zákazníků. Moje nenápadná barva ještě podtrhuje onu skromnost, avšak ostře řezané rysy dělají ze Škody pěkné auto, jehož vzhled pravděpodobně bude stárnout velmi pozvolna.

Líbí se mi rozdělená přední světla, která dodávají nevšední vzhled a připomínají Yetiho. Ve zpětném zrcátku budí respekt a vzhledem k tomu, že vyjma předních světel na něm nenajdete jedinou kudrlinku, jen těžko můžete vzhledu něco vyčítat. Je takovým pravým opakem například Nissanu Juke nebo Peugeotu 3008 GT, který se snaží vybočit v každém ohledu.

Interiér: česko-německé zlaté ručičky

Uvnitř najdete léty prověřenou plejádu ovladačů z koncernu Volkswagen. Chválím příplatkové sedačky, které mi pomohly víc než 600 kilometrů tam i zpátky přežít bez návštěvy chiropraktika. Sedí se vysoko, jak byste si nejspíš v SUV přáli, a z vozu je slušný výhled. Kvalitní materiály a zpracování by neurazilo ani ve voze o třídu vyšší kategorie, takže zatím je všechno víc než v pořádku a je vidět, že automobilka zúročuje dlouhodobé zkušenosti nejen svoje, ale celého koncernu.

Jak již bylo řečeno, naše verze měla třetí řadu sedadel. Ta se skládá jednoduše páčkou v kufru a poutkem opět povstane do práce. Místo pro šestého a sedmého pasažéra je diskutabilní. Prostřední lavice totiž lze posouvat a pakliže se na ní sedící osoby uskromní, poslední řada to nemá v oblasti pro nohy vůbec zlé. Objem kufru je 270 litrů pokud cestujete v sedmi. Když dvě dítka necháte doma, tak již máte dokonce 560 litrů. Sedmimístná verze tak ubírá devadesát litrů ze zavazadelníku (pětimístná verze má objem 650 litrů), rázem se ale ze škodovky stává ultimátní mikrobus pro všechny kamarády vašeho dítka.

Na palubní desce se vyjímá nový 9,2palcový cestovatelský displej Columbus. K infotainmentu mám dvě výtky. Levá lišta s volbou menu a hlasitosti nereaguje vždy úplně dobře a na první dotyk, hardwarové tlačítko by prostě fungovalo lépe. Druhou nepříjemností je nastavování různých parametrů auta. V hlavním menu najdete dlaždici „Nastavení“, ani zdaleka v ní však nenajdete všechno. Například nastavení digitálního přístrojového štítu najdete v dlaždici „Vozidlo“ a nastavení ambientního podsvícení zde taky chybí.

Tím se dostáváme k premiéře v první sedmimístné Škodovce, kterou je digitální přístrojový štít. Před řidičem se konečně místo analogových budíků může rozkládat pestrobarevný displej. Dobrou zprávou je jeho rozlišení i velká možnost customizace. Celkem intuitivně lze nastavit cokoli si budete přát, moje nejoblíbenější kombinace byla mapa uprostřed a jízdní info po obou stranách. Stav nádrže a teploty motoru pak zůstávají na stranách displeje v „poloanalogové“ formě pořád.

Celý digitální přístrojový štít se ovládá shlukem tlačítek na pravé straně volantu a je to rychlé a intuitivní. Tedy až na jednu věc – vynulování palubního počítače mi trvalo neskutečně dlouho, až jsem se skoro chtěl začít řídit pravidlem RTFM. Nejdřív jsem měl pocit, že displej před řidičem nemá moc dobré rozlišení, jde ale jen o mapové podklady, které nemají úplně jemnou grafiku. Ostatní zobrazení a menu je krásně ostré. Lehce „kostkované“ mapy pak bijí do očí.

Simply Clever

Marketingová fráze, ze které se dá dobře dělat legrace. Našli jsme ale pár šikovných vychytávek, které se rodině můžou skutečně hodit. Nemluvím o legendární škrabce u hrdla nádrže, která se dříve dala lehce ukrást a dnes se prostor automaticky uzamyká. Na dlouhé cestě oceníte, že se do dveří vejde 1,5litrová láhev, a na výletě, že se ve dveřích nachází deštník. Drobností, která dělá rozdíl, je multifunkční schránka pod loketní opěrkou. Vedle držáku nápojů zde má své místečko i klíč od auta, držák na mince, kreditku nebo parkovací lístek, který můžete dát i na příchytku na čelním skle. O kousek dál pak najdete bezdrátové nabíjení telefonu.

Víko zavazadelníku lze otevřít i zavřít fotbalovým kopnutím pod nárazník – když máte v kapse klíček a plné ruce věcí, nemusíte řešit kam s nimi. Prostor kufru je podsvícený, což asi nikoho nepřekvapí, máte ale možnost světlo vyndat a používat jej jako baterku. Říká si ale o ztracení. Při každém otevření dveří se díky vysouvacímu plastu nemusíte bát odření cizího auta, určitě mnohem lepší řešení než „polštáře“ u značky Citroën.

Horská chata nebude problém

S nejsilnějším dostupným benzinovým motorem jde ruku v ruce pohon všech kol. Jde o řešení haldex již páté generace, které je ve srovnání s haldexem 4. generace jednodušší a obejde se bez tlakového zásobníku i elektronicky řízeného zadního diferenciálu. Úspory jsou také v hmotnosti – nová generace by měla uspořit až 28 procent. Nyní vám haldex přidá zhruba 75 kilogramů hmotnosti. Naše varianta 2.0 TSI má v základní výbavě 1 744 kilogramů i s řidičem. Pokud jste ale viděli fotky interiéru a příplatkové výbavy, tak je vám asi jasné, že reálná hodnota bude někde jinde.

SUV má smysl, pokud máte chatu daleko od civilizace.

Musím říct, že jsem byl z fungování haldexu opravdu mile překvapený. Dříve šlo o systém, který zapojil zadní kola, až když už jste byli v pangejtu. To je už však naštěstí minulost a aktuální generace se vůbec nezdráhá zapojit zadní kola okamžitě, vždyť sepnutí spojky trvá 80 milisekund. Auto šplhalo horskými cestami tak sebejistě, že jsem nakonec byl tím slabým článkem já. Konečně jsem měl pocit, že opravdu má smysl si kupovat SUV, avšak musíte mít chatu pořádně daleko od civilizace.

Škoda Kodiaq

Tam, kde auto s pohonem pouze jedné nápravy nebude mít šanci ani s řetězy, se vy budete projíždět s prstem v… infotainmentu. A je tu ještě jedna maličkost. Vyhoďte dětičky u lanovky a řekněte, že se ještě musíte pro něco rychle vrátit na hotel. Najděte si prázdné zasněžené parkoviště poblíž a garantuji vám, že vaše ratolesti budou nuceny zůstat ještě na večerní lyžování. S Kodiaqem je totiž opravdu zábava a pokud si dáte práci s povypínáním všech asistenčních systémů, jste schopní autem vykouzlit nejen krásný drift, ale také sobě úsměv na tváři.

Auto vás nechá jet bokem skutečně solidně. Občas se ale stane, že vás elektronika přeci jen zabrzdí. Zasahuje ale jen zcela výjimečně, měla by totiž zabránit převrácení. Ještě vám poleze na nervy funkce EDS a XDS Plus. První z nich přibrzďováním nahrazuje závěr diferenciálů při jízdě v přímém směru, druhá aktivním přibrzďováním vnitřních kol pomáhá v zatáčkách. V konečném důsledku dostávají kvůli tomuto řešení brzdy šokovou terapii a po hodince „kravení“ je určitě ucítíte.

Benzin nebo diesel?

Pokud jde o mě, ani minutu bych neváhal nad příplatkem za pohon všech kol, bez nějž SUV nedává žádný smysl. Kdybych měl alespoň malou záminku, vydupal bych si v rodinném rozpočtu i třetí řadu sedadel za 19 500 korun. Zavazadelník je i tak obří a užitná hodnota auta se rapidně zvyšuje. Zbývá nám tedy rozseknout, čím by měl být Kodiaq poháněn. Nejsilnější benzin s výkonem 180 koní umí jet maximálně 205 km/h a na stovce je za 8 vteřin, tedy nic co by dieselové varianty neuměly. Dieselový dvoulitr je na stovce sice o půl vteřiny pomaleji, jede ale o 5 km/h rychleji. V této kategorii jde o minimální rozdíly.

Benzinový motor je o něco málo lehčí, hlavním argumentem ale je, že benzinová varianta je o 65 tisíc levnější. Často děsí kupující spotřeba. A ruku na srdce, tenhle bubák může být v určitých případech reálný. Diesel bude jezdit plus minus za stejné hodnoty točící se kolem sedmi až osmi litrů. Benzin je ale ve spotřebě mnohem složitější a jízdní styl a podmínky mají obrovský dopad. My jsme se pohybovali bez přehánění v rozmezí 7 až 17 litrů. Ideální je pro auto samozřejmě konstantní jízda a dálniční stotřicítka, to se bavíme zhruba o spotřebě přesahující osm litrů na sto kilometrů.

My jsme ale pelášili na německých dálnicích kolem 160 km/h, kde spotřeba stoupá snad exponenciálně. Holt velký odpor vzduchu dělá svoje. Ve městě vás bude stát hodně odpírání jízda pod 10 litrů a pokud budete mít smůlu na červenou, pravděpodobně se pod tuto hranici ani nedostanete. Pokud jste zvyklí tu a tam polechtat pedál plynu a vzít to takzvaně od podlahy, počítejte s městskými třinácti litry, což už nám přijde docela hodně.

Pokud ale budete jezdit klidně, rozdíl 65 tisíc korun v počátečních nákladech se bude vracet pozvolna. Navíc s benzinem získáte kultivovanější chod a v neposlední řadě také docela sympatický zvuk. Nejsilnější benzin i diesel můžete kombinovat pouze s automatickou sedmistupňovou převodovkou. Ta řadí v 99 procentech tak, jak byste chtěli, občas nám ale neuteklo mírné škubnutí.

Zhodnocení: škodovka už není co bývala

Do Kodiaqu jsem nasedal naprosto bez emocí, bez jakýchkoli očekávání. V průběhu týdne si mě ale získal, a to nejen některými chytrými řešeními, ale například i zpracováním interiéru. Škoda zúročila zkušenosti z koncernu Volkswagen a posledních pár let neustále stoupá. Není divu, že se jí prodejně tak daří. Auto sice kolem sebe nemá žádnou auru výjimečnosti ani nedodává nějaké výrazné emoce, dokáže ale uspokojit potřeby možná i sedmimístné rodiny. Dobře si rozmyslete, jestli skutečně potřebujete SUV a auto se podívá víc než jednou ročně do sněhu nebo terénu.

Škoda Kodiaq

Pokud u benzinu překousnete vyšší spotřebu, jde v této specifikaci o celkem ultimátní rodinný stroj. Občas jsme vážně přemýšleli, jestli je potřeba připlácet si za prémiovou značku. Nutno ale dodat, že cenovka se u našeho kousku přehoupla přes 1,2 milionu korun.

Diskuze ke článku
tk
Sen ceske rodiny? Fuj. To je hroznej kram, neni to ani na silnici, ani mimo silnici, ani pro rodinu. Blbe se do toho leze, stejne tak ven, pohodli nula. Zkratka to cely vypada jako kdyby to navrhoval nejakej 25ti letej frikulin.
Newmann
Sen české rodiny je auto za 1,2 Mega od značky co má z ostudy kabát ?
Udělejte porovnání s Volvem XC 60.
Určitě se najde i někdo, kdo raději německou Škodovku.

Já osobně za ty peníze raději Volvo XC 60.
Woodu
To je test. Proboha!!!
Spotřeba
No, když by byl rozdíl ve spotřebě 4 litry, tak za cca. 55 tis. km už mám zaplacený rozdíl mezi naftou a benzínem.
Takže nevidím důvod proč takové kysny cpát benzín...

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nechcete být anonymní? Přihlašte se

Nejživější diskuze