Dnes u nás v garáži obrazně zaparkovala již pátá generace Hondy, která si své renomé vydobyla především v USA. Na našem trhu bude tohle SUV soupeřit především s Toyotou RAV4, Hyundai Tucson nebo naší Škodou Kodiaq.
Vnější design: asijský Američan
Při pohledu na přední masku vám bude jasné, že tohle auto uzrálo ve Spojených státech. Silácká maska s velkým nabubřelým nárazníkem vypadá velmi osobitě a v kombinaci s moderními LED světly jde o velmi zdařilou kombinaci. Zadní část je mnohem jednodušší a skoro bych se až odvážil říct bez nápadu. Příjemným detailem jsou dvojité koncovky výfuku, které díkybohu nejsou atrapou. Celkově auto ale vypadá velmi svalnatě a přitom ne zavalitě.
Na délku modelu CR-V naměříte 4 600, na šířku 1 855 a na výšku 1 689 mm. Ve srovnání s konkurencí jde spíše o větší kus auta a 18palcová kola s rozměrem 235/60 se nezdají být zrovna velká. Jsou ale tím pravým, pokud chcete cestovat pohodlně.
Technika a výbava: sem diesel nepatří
Honda má od nás palec nahoru za ignoraci dieselového agregátu. Náš první test se tedy soustředí na 1,5litrový čtyřválec s maximálním výkonem 173 koní. Díky vcelku nízké hmotnosti 1 501 kg se na stovku dostanete za slušných 9,2 sekundy. Maximální rychlost činí 211 kilometrů v hodině. Motor je krásně klidný, nepřenáší do kabiny žádné vibrace a dokonce ve vyšších otáčkách docela pěkně zní.
V našem autě byl motor propojen s manuální převodovkou. Ta měla příjemně krátké a přesné dráhy – někomu kdo nesnáší asijské CVT bude určitě sedět. Mě by ale upřímně automat nevadil, v SUV stejně o nějaké závodění nejde. Se spotřebou se v klidu vejdete pod 8 litrů, což při 57litrové nádrži neznamená příliš časté stavění u benzinových pump.
Základní verze začíná na ceně 669 900 korun a můžete v ní očekávat systém pro udržování v jízdním pruhu nebo LED světlomety. Doporučil bych ale připlatit si alespoň za verzi Elegance, která stojí 749 900 Kč a přidává multimediální systém Honda Connect nebo dvouzónovou klimatizaci. Vyšší úrovně výbavy s koženým čalouněním nebo panoramatickou střechou můžete kombinovat pouze s pohonem všech kol. Pokud tedy chcete mít pouze předokolku, připravíte se o plnou výbavu.
Interiér: místo hraje prim
Uvnitř vás překvapí především spousta místa. Že jde o velké auto dokazuje i případná možnost připlatit si za třetí řadu letadel. To ale nebyl náš případ a díky pětimístné verzi jsme se dostali k objemu 561 litrů. Po sklopení druhé řady sedadel je k dispozici až 1 756 litrů. Pro všechny pasažéry je dostatek prostoru jak v podélném, tak příčném směru. Radost vám udělá také velkorysý úhel otevírání dveří, který pomůže například při instalaci dětské sedačky.
Z čeho jsem byl po usednutí trochu nesvůj je rozlišnost materiálů. Například jen na dveřích najdete měkké a tvrdé plasty, látkové polstrování, umělou kůži a dřevěné obložení. Na můj vkus je materiálů prostě moc a nevyvolává to ve mne ucelený pocit. Posez za volantem je však velmi dobrý, vysoko posazená řadička je vždy po ruce a sedadla jsou pohodlná. Zvyknout si člověk musí především na kapotu s boulí na stranách a větší rozměry.
Displej před řidičem nevypadá zrovna moderně, stejně jako multimediální systém. V téhle disciplíně Japonci nejsou nejlepší a před koupí si multimediální systém proběhněte. Ergonomie ovládání není na nejvyšší úrovní a navíc je displej pouze sedmipalcový, i když rámečky má jako přinejmenším desetipalcový. Naštěstí vás ale umí zachránit Apple CarPlay nebo Android Auto. Radost vám udělá 9 slušně hrajících reproduktorů. Dobrou zprávou jsou také dva USB vstupy vpředu a dva pro pasažéry vzadu.
Celkově se vám v interiéru bude líbit kvůli místu. Tu a tam si ale zanadáváte na ergonomii.
Infotainment a displeje: ještě kapku jednoduchosti prosím
Jak jsem již zmiňoval, multimediální systém má pouze 7palcovou obrazovku. Sice umí zobrazit SMS a e-maily, informace o zvuku, telefonní kontakty i informace o údržbě vozu, ale nejlepší bude zapojit svůj telefon a využít skvělého Apple CarPlay nebo Android Auto. Překvapil mě slot na HDMI, který rozhodně není obvyklý.
Displej před řidičem opět umí německá konkurence lépe – je zde dost věcí, které vás můžou rozptýlit od řízení. Barvy ani rozlišení není na špici, svou práci však odvede. Orientace v multimediálním systému nebo palubním počítači vyžaduje cvik. Na můj vkus je všude až moc tlačítek. Jedním příkladem za všechny může být například 22 tlačítek na volantu, což podle mě rozhodně není nutné.
Chytré systémy a funkce: to nejlepší pouze s automatem
Naše výbava nebyla z těch nejvymazlenějších, ale v lepších výbavách vás čeká klasická paleta strážných andělů. Klasikou je upozornění na opuštění jízdního pruhu nebo systém brzdění, hrozí-li nebezpečí srážky s vozidlem nebo chodcem. Systém na opuštění jízdního pruhu vás však pouze akusticky upozorní a neumí vás v pruhu držet. Kamerka umí pochytit dopravní značky a na displeji zobrazovat až dvě naráz. Zároveň umí maximální povolenou rychlost převést do tempomatu nebo omezovače rychlosti.
Nechybí adaptivní tempomat s asistentem pro jízdu v kolonách. Pro asistenta v kolonách však musíte mít automatickou převodovku CVT. Systémy reagují veskrze pohotově a dokáží pomoci v nepříjemných situacích.
Jízdní vlastnosti: překvapivě svižné slůně
Už jen při pohledu na tohle baculaté auto vás touha po rychlém svezení opustí. CR-V však umí dokonale mást tělem, neboť pod nafouklými blatníky se ukrývá na svou kategorii skoro až atlet. Na dnešní dobu je hmotnost 1,5 tuny velmi málo, především pokud přičteme nemalé rozměry auta. Auto jede velmi lehce až vzdušně, čemuž pomáhá dobře odladěná manuální převodovka. Větší kola rozhodně nekupujte, na 18palcových je pohodlí tak akorát.
Stačí pohon předních kol, nebo vzít raději 4×4?
K dispozici jsme měli nejenom variantu s pohonem předních kol, ale na kratší čas také čtyřkolku. Honda svůj pohon všech kol označuje jako Real Time AWD with Intelligent Control System. Tento systém využívá vícelamelovou spojku spojující kardanový hřídel se zadním diferenciálem, kterou ovládá hydraulické čerpadlo poháněné elektromotorem. V případě potřeby umí systém poslat až 60 % točivého momentu na zadní kola. Pokud to není potřeba, tak systém pohání pouze přední kola. Až při zašlápnutí pedálu či prokluzu přední nápravy se připojuje náprava zadní.
Cena Hondy CR-V ovšem ve vrcholném provedení startuje na částce 1 024 000 Kč. Raději bych tak sáhl po pohonu jen předních kol, tedy pokud nejezdíte každou zimu na chalupu do Alp. Jinak si myslím, že si s předokolkou vystačíte a navíc něco ušetříte.
Galerie
Zhodnocení: rodinný parťák, ale ne bez poskvrny
Honda CR-V se v páté generaci stala vyspělým autem, které dokáže překvapit. Jeho velkým kladem je mnoho prostoru pro přední i zadní pasažéry. O vyspělosti se dá hovořit také z hlediska jízdních vlastností. Za použití manuální převodovky se jedná vlastně o docela zábavné auto. Výtky směřují k použitým materiálům. Ne snad že by auto bylo nekvalitně zpracované, jen jejich kombinace by mohla být vybírána s větší péčí. Vylepšit by se dal určitě i infotainment s nelogickým ovládáním a ne zrovna velkým a kvalitním displejem.
Konkurence: na pozoru
Jako hlavní konkurenci vidím Toyotu RAV4. Ta má navrch v hybridní technologii, kterou automobilka piluje již 25 let. Dalšími může být Škoda Kodiaq plánující plug-in hybridní verzi a nejinak na tom bude Ford Kuga. Zajímavou alternativou může být i Hyundai Tucson, který je sice levnější, ale nenabízí uvnitř tolik místa.
