Vlivem hned několika faktorů se dostaly evropské automobilky do těžké situace. Současně čelí přílivu levné a státem dotované čínské konkurence, následkům covidové krize a také uměle vyvolané energetické krize. Do toho má příští rok vstoupit další fáze evropského záměru výrazného omezení tzv. flotilových emisí nově prodávaných automobilů, které mají od příštího roku klesnout na 95 g CO2 na vozidlo a na kilometr. Problém je v tom, že záměr stál na předpokládaném rychlém růstu odbytu elektromobilů, který se v poslední době z výše uvedených důvodů rovněž zpomalil, a většina automobilových koncernů, působících v Evropě, prakticky nemá šanci nová čísla splnit, aspoň tedy ne bez drastických opatření typu radikálního snížení výroby.
Protože za nesplnění flotilových limitů hrozí udělování drakonických pokut, které by za současné, beztak napjaté situace mohly být pro některé značky až likvidační, hodlá se sdružení evropských automobilových výrobců ACEA obrátit na EK s požadavkem o dvouletý odklad zavedení nových, přísnějších limitů. Jenže místo jednotného postupu už se podle Automotive News Europe našel rebel, který veřejně prohlásil, že se toho účastnit nehodlá, protože jeho společnost je prý připravena a všichni podle něj měli dostatek času. Je jím Carlos Tavares, šéf Stellantisu, který ovšem podle některých analýz patří spolu s Volkswagenem, Renaultem a Fordem mezi čtyři nejohroženější firmy v této záležitosti.
Tavares tím jde mj. přímo proti Lucovi de Meovi, šéfovi Renault Group, který naopak patří k nejhlasitějším kritikům chystaného razantního opatření. Jeho automobilce totiž za současné situace hrozí, že příští rok zaplatí na sankcích 8,25 miliard korun pokuty za překročení flotilových limitů, což je cca 10 % čistého zisku automobilky před zdaněním. Celkem by mohly nejohroženější koncerny zaplatit až 125 miliard korun.
