Automobilový trh v bohaté a bezpečné Evropě dospěl v první dekádě nového milénia do stavu, že prakticky zmizely budgetové modely. I výrobci, dříve proslulí levnými lidovými auty kalibru Citroënu či Volkswagenu, se snažili s různými úspěchy měnit své výrobky v high-tech klenoty, samozřejmě za vyšší a vyšší ceny. Jenže pak přišla restartovaná Dacia pod křídly Renaultu a obrátila trh naruby. Do jejích levných aut, původně určených jen pro rozvojové trhy, se totiž rychle zamiloval i bohatý Západ. Rumunská automobilka se rychle stala ekonomickým tygrem a její obchodní model začaly rychle kopírovat i ostatní značky.
To bylo v době, kdy byla auta dostupnější než dnes, přesto se superlevné Dacie staly permanentním hitem. Ovšem Evropská unie zhruba v téže době začala intenzivně řešit vysokou nehodovost na silnicích. Nejdříve přišlo povinné ABS (2004), pak ESP a monitorování tlaku v pneumatikách (2014) a eCall (2018). A předloni přišel zlom v podobě nařízení GSR2, které zavedlo povinné upozorňování na překročení rychlosti a opuštění jízdního pruhu, detekci únavy řidiče, zadní senzory provozu, černou skříňku a samočinné brzdění před překážkou. Letos pak přibylo pokročilé sledování řidičovy pozornosti spolu s vylepšeným samočinným brzděním před překážkou.
To je všechno hezké a reálně to pomáhá snižovat počet fatálních následků nehod nebo jim rovnou předcházet. Ovšem stojí to hodně peněz, zejména když výrobci musejí zároveň plnit drakonické emisní limity, které nově platí už i pro elektromobily. Šéfka Dacie Katrin Adtová v rozhovoru pro Autocar to komentovala slovy, že v souvislosti s novými regulacemi musela automobilka splnit už přibližně 100 nových předpisů a do konce aktuální dekády jich přibyde dalších 107. A následky? Zhruba čtvrtinu dnešních nákladů na produkci automobilů tvoří právě plnění těchto předpisů.
Kvůli tomu auta rychle zdražují a nebýt právě Dacie, už by z trhu prakticky zmizely dostupné modely. A následky jsou patrné; evropský automobilový trh se od roku 2020 smrskl o zhruba tři miliony prodaných aut ročně. To sice může na první pohled vypadat jako dobrá zpráva, jenže úbytek nových aut bohužel není v přímé úměře k úbytku motoristů a jedním z výsledků tohoto stavu je, že stárne evropský vozový park. Tento jev je mimochodem ve světovém měřítku unikátní a vytváří poněkud paradoxní situaci, že jsou sice kupci nových aut lépe chráněni, ale zároveň jich je méně, takže průměrná bezpečnost všech provozovaných vozidel stoupá pomaleji, pokud vůbec.
Ne každý ovšem potřebuje třeba do městského auta ty nejvyspělejší bezpečnostní prvky. Má ovšem smůlu: nové auto si bez nich už nekoupí. Adtová k tomu dodává, že nejpoužívanějším ovladačem v Daciích je tlačítko, které dávkově ony bezpečnostní asistenty vypíná. Významné procento řidičů za ně tedy zaplatilo, ale nepoužívá je. Z toho paní ředitelka usuzuje, že ne všichni zákazníci je potřebují, a prozradila, že požádala Evropskou komisi o přehodnocení zavádění dalších povinných bezpečnostních prvků u malých vozů. Dalo by to nejen Dacii šanci znovu nabídnout dostupná nová auta. Mělo by to i konkrétní dopad, protože Dacia právě nyní zvažuje zahájení výroby mikroauta Hipster a výsledek závisí kromě jiného i na tom, zda EK projeví vstřícnost.
K výzvě se připojil i ředitel Renaultu Fabrice Cambolive, který vyzval ke zmrazení zpřísňování regulací na 10 let. Kromě dalších dopadů by to automobilkám umožnilo alokovat více peněz i na zavádění elektromobility.
