Už dlouho se ví, že Bugatti je pro koncern Volkswagen, respektive jeho dceřiné Porsche, těžkým finančním balvanem. A už to bude skoro rok, co se objevila šuškanda o tom, že veleslavná automobilka Bugatti skončí v rukách chorvatského Rimacu. Ten už sice ohromil svět parametry svého prvního modelu, avšak zatím se ještě nedopracoval ani k jeho oficiální homologaci, o sériové výrobě nemluvě. A právě dnes se potvrdilo, že to nebyly jen zvěsti. Koncem letošního roku vznikne podle arstechnica.com joint-venture Bugatti-Rimac se sídlem v Záhřebu. Výroba ovšem zůstane v alsaském Molsheimu.
Today the foundation for an exciting and promising future of BUGATTI was laid by the creation of the joint venture BUGATTI Rimac through @Porsche and @MateRimac. Porsche will hold a 45% stake in this new company.#BUGATTI #BUGATTIRimac
— Bugatti (@Bugatti) July 5, 2021
Fuel consumption: https://t.co/48V6IPTi6n pic.twitter.com/QHLY5lctB3
Legendární francouzská automobilka Bugatti se silnými vazbami na Česko (továrník z Krásné Lípy Alfred Hielle byl osobním přítelem vizionáře Ettore Bugattiho a financoval rozjezd jeho továrny, což mu Bugatti splácel dodávkami automobilů, které Hielle v Česku prodával a díky tomu zde jezdilo po Francii nejvíce vozů Bugatti na světě) vznikla v roce 1909 a mezi válkami se stala zářící hvězdou na tratích Grand Prix i v garážích nejbohatších lidí světa. Bugatti Type 35 se stalo na dlouhá desetiletí symbolem motorsportu (mimo jiné díky Elišce Junkové) a typy 41 Royale i 57 Atlantic se zařadily mezi nejúžasnější a také vůbec nejdražší automobily všech dob. Továrnu bohužel zničila válka a poválečné pokusy o obnovení výroby zkomplikovala Bugattiho předčasná smrt v roce 1947. Eponymní automobilka v roce 1952 zastavila činnost a o 11 let později definitivně zmizela ze světa. Oživit se ji pokusil italský průmyslník Romano Artioli v roce 1987, který vybudoval novou továrnu v italském Campogallianu, kde začal vyrábět superauto z uhlíkových vláken Bugatti EB 110. Na svou dobu extrémní vůz (jako vůbec první na světě měl čtyři turbodmychadla) okouzlil veřejnost, jenže zpomalení globální ekonomiky vysušilo Artiolioho peněženku předčasně a nové Bugatti už se nedočkalo ani zahájení výroby hotového typu EB 112. Značka Bugatti zřejmě nosí smůlu, protože třetí inkarnaci značky, kterou si v roce 1998 v koncernu Volkswagen prosadil autoritativní, před necelými dvěma roky zemřelý boss Ferdinand Piëch (vnuk Ferdinanda Porscheho). Projekt, z nějž vzešlo nejrychlejší auto světa Bugatti Veyron 16.4 (1 000 koní a nejvyšší rychlost 418 km/h), byl hotov o sedm let později a Piëch používal jeden z Veyronů jako služební auto. Značka sice dosáhla prodejního úspěchu a dokonce i nového modelu Chiron, jenže se, spolu s drážďanskou Gläserne Fabrik, kde se na parketových podlahách ručně vyráběly luxusní limuzíny Volkswagen Phaeton za prosklenými stěnami přímo před očima kolemjdoucích, stala černou dírou na peníze, kterou by si jakýkoliv jiný šéf nikdy neměl šanci prosadit. Automobilka dosud finanční jizvu jménem Bugatti nevyhojila a už nějakou dobu se chce značky zbavit. A to se jí právě nyní povedlo.
Dosavadní majitel chorvatské manufaktury Mate Rimac se stane šéfem nového podniku, v němž bude mít 55 % a Porsche si ponechá 45 %, zatímco zároveň vlastní čtvrtinu samotného Rimacu. Ústy nového šéfa bylo přislíbeno, že se rozhodně nechystá žádné křížení obou stávajících automobilů, ale naopak je v plánu zachování jejich oddělené výroby na obou stranách jižní Evropy. Přesto už se prý pracuje na budoucím společném projektu. Zároveň potvrdil, že se ještě v tomto desetiletí dočkáme prvního elektrického Bugatti. Výroba spalovacích motorů ovšem poběží dále, přinejmenším do doby, dokud to bude možné a rentabilní.
