Správa železnic informovala, že konečně uzavřela neblaze proslulý železniční přejezd ve Studénce. Ten křížil rovnou čtyři koleje přímo ve stanici, navíc v nepřehledném oblouku, v němž ovšem vlaky jezdí rychlostí 160 km/h. Nově jej nahradí podjezd, který by měl definitivně uzavřít tragickou bilanci. Na dotyčném křížení totiž umírali lidé, a to hned několikrát.
Úrovňový železniční přejezd tratě 270 a silnice III/46427, která propojuje dálnici D1 s paralelní dálnicí D48 a také průmyslovými městy Příbor a Kopřivnice, patřil mezi nejnebezpečnější místa české sítě. Denně tudy totiž projíždí kolem 300 vlaků a zároveň je na silnici, fungující jako obchvat centra Studénky, silný provoz včetně kamionů. A právě ty zde historicky dělaly největší problémy, i když zde bylo nadstandardní zabezpečení. Přejezd například z několika stran monitorovaly kamery a v poslední době na něm dokonce fungovala čidla, která v případě uvázlého auta mezi závorami zastavila blížící se vlak. Přesto se zde odehrála celá řada nehod, z nichž některé byly tragické.
Nejznámější je samozřejmě incident z roku, kdy polský řidič kamionu vjel na přejezd několik desítek sekund po rozsvícení výstražných světel a uvázl mezi závorami. Místo, aby je prorazil a z místa odjel, snažil se manévrovat, jenže v tom se směrem od Bohumína přiřítilo Pendolino na vlaku SC 512 z Bohumína do Františkových Lázní. Strojvedoucí sice stačil aktivovat rychlobrzdu, ovšem střetu neměl šanci zabránit a souprava narazila rychlostí 142 km/h do návěsu se 17 tunami kovových plechů. Řidič kamionu, který se na této trase vyhýbal placeným úsekům silnic na cestě z Polska do Maďarska, vyvázl nezraněn a za způsobení nehody byl odsouzen na 8,5 roku vězení nepodmíněně. Takové štěstí bohužel neměli tři cestující ve vlaku, kteří při nehodě zemřeli. Mezi vážně zraněnými byl i strojvedoucí Pendolina, který přišel o obě nohy. Opravu poškozeného vlaku za více než 200 milionů korun platily České dráhy ze svého.
Už méně se ví, že na stejném místě se podobná nehoda stala už v roce 1990. Tehdy ještě samozřejmě nebyl hotový koridor a rychlík narazil pro změnu do silničního válce. Jeho řidič patřil mezi dvě oběti nehody, která si, kromě obětí na životech, vyžádala také desítky raněným a obrovské hmotné škody. Na stejném místě uvízly kamiony ještě několikrát, avšak vždy se podařilo přijíždějící vlak včas zastavit.
Často na poslední chvíli, protože expresy směrem od Bohumína vjíždějí do stanice nepřehledným pravým obloukem, v němž je přejezd vidět jen zhruba na 150 metrů. Jen pro úplnost, při traťové rychlosti 160 km/h, kterou se místem běžně projíždí, vlak tuto vzdálenost ujede za tři sekundy a jeho standardní brzdná dráha z této rychlosti činí 1 000 m. Pendolino i přes použití rychločinného brzdění ujelo po srážce ještě půl kilometru, přičemž chvíli dokonce i hořelo od zapáleného paliva z kamionu. Oheň se však naštěstí nerozšířil a druhým velkým štěstím v neštěstí bylo, že souprava nevykolejila. Jinak by byla její bilance ještě mnohem horší.
Na veřejné železniční síti Správy železnic je v současné době v provozu zhruba 7 470 železničních přejezdů, což je vzhledem k celkové délce tratí něco přes 9 300 km velmi vysoké číslo. Železniční přejezdy jsou totiž nejen nebezpečné, protože stále přibývá nehod vlaků se silničními vozidly či chodci, ale také zdržují. Celkem na 856 z nich je totiž kvůli nepříznivým rozhledovým poměrům trvale snížená povolená rychlost vlaků. Velká část přejezdů, zejména na vedlejších či místních tratích, je zbytečná, často přes ně vedou jen účelové nezpevněné komunikace, využívané sporadicky. Správa železnic se proto dlouhodobě snaží je rušit, avšak daří se jí to zatím velmi pomalu; přejezdy ubývají zatím nanejvýš tempem nižších desítek ročně. Hlavním důvodem je podle Správy obtížné jednání s majiteli přilehlých pozemků, což byl také důvod, proč se tolik potřebný podjezd ve Studénce začal stavět až letos, i když se o jeho nebezpečnosti ví už nejméně od roku 1990.
Studénka se do černých železničních kronik však zapsala ještě jednou. V roce 2008 spadla během výstavby nového mostu na opačném konci stanice jeho špatně zajištěná, ocelová konstrukce přímo před projíždějící expres Comenius z Krakova do Prahy. Řidič naštěstí stačil výrazně snížit těsně před nárazem rychlost, ovšem přesto o život přišlo 8 cestujících, dalších 95 bylo zraněno. Samotného strojvedoucího naštěstí vyprostili ze zcela zdemolované lokomotivy 151.018 jen s lehkými zraněními. Jeho duchapřítomné jednání, kdy se mu před útěkem ze svého stanoviště ještě podařilo aktivovat rychlobrzdu, stáhnout sběrače a snížit rychlost vlaku před střetem o více než 40 km/h, zabránilo mnohem větším škodám. Za toto neštěstí nebyl po vleklých soudních tahanicích nikdo potrestán, ačkoliv šlo o zjevnou nedbalost při stavbě.
