Rada hlavního města Prahy (RHMP) schválila záměr vrátit na mapu trolejbusové sítě spojení Podolské vodárny s Pankrácí, byť v poněkud pozměněné stopě oproti historické trati Svatý Štěpán–Pankrác zprovozněné v roce 1949 a snesené o 18 let později. Po této trati jezdil trolejbus číslo 55 navážející zejména pracovníky do pankrácké „janečkárny“, tedy továrny Jawa na Budějovické ulici. Tam se také zhruba v místech dnešní stanice metra Pankrác otáčel. Úsek od Podolské vodárny na Pankrác se každopádně bude stavět znovu, tentokrát ale bude pokračovat po Budějovické až ke stejnojmenné poliklinice. Tam zatočí doprava a po další historické trase, tentokrát ovšem tramvajové, po ulici Antala Staška až na Ryšánku. Tam bývalo koncové obratiště tramvajové linky č. 13, v budoucnu tam skončí trolejové vedení. Vzhledem k tomu, že v místě se rodí i jižní vstup do stanice metra D Olbrachtova, vznikne další důležitý dopravní hub.
Parciální trolejbus nahrazující dnešní autobusovou linku 134 ovšem pojede dál a protáhne se, tentokrát na bateriový pohon, přes Zelený pruh branickými smyčkami až dolů k Vltavě do Dvorců, kde jej bude čekat statická trolejová nabíječka. Na zbytku zatrolejované trasy se baterie budou dobíjet dynamicky, což je novinka v projektu z roku 2020, podle nějž se mělo celou trasou jezdit pouze na baterie s nabíječkami na obou konečných. Ostatně v tuto chvíli stále není jisté, jak se místní obyvatelé postaví k obnově trolejového vedení, které dnes bývá vnímáno jako velká estetická překážka.
Počítá se s využitím faktu, že pražské trolejbusy využívají stejné napětí 600 V stejnosměrných jako pražské tramvaje, a napojením na existující tramvajové měnírny v Podolí a Braníku (pražské trolejbusy vedené souběžně s tramvajemi dříve dokonce využívaly jako jeden pól tramvajové vedení – této praxi učinila přítrž až přestavba tramvajových trolejí z kladkového na sběračový systém). Ty předtím budou samozřejmě prověřeny a případně posíleny. Vznikne i zcela nová měnírna Ryšánka, která napojí nejen horní úsek nové tratě, ale výhledově i chystané tramvajové propojení nábřeží a Pankráce.
Smyslem této akce plánované na roky 2027 až 2028 je nejen snížení hluku a lokálních emisí v dotčených oblastech, ale také položení základů obnovy a rozšíření celopražské sítě ještě v období, kdy budou k dispozici evropské dotace. Následně se totiž počítá s pokračováním skrz Vyšehradský tunel a propojením s budoucí elektrickou náhradou linky 176 na Strahov s tím, že by bylo možné natáhnout linku projíždějící oběma úseky v historické trase přes Karlovo náměstí a kolem Botanické zahrady. Výhodou je také společné posuzovací řízení s linkou 176, která již získala kladné stanovisko EIA. Tisková zpráva DPP hovoří také o budoucí elektrifikaci linky 124 částečně souběžné se 134 a spojující Zelený pruh s Vinohrady přes Brumlovku, Kloboučnickou a Čechovo náměstí.
Součástí záměru je také současná kultivace stávajících zastávek i tramvajové smyčky u Podolské vodárny s bezbariérovým zpřístupněním. Z výše zmíněných důvodů také bude kladen důraz na maximální využití kombinovaných stožárů s veřejným osvětlením.
Z dalších obdobných projektů byla již dokončena elektrifikace linky 140 z Palmovky do Čakovic a intenzivně se pracuje na dokončení trolejí pro linku 119 mezi veleslavínským nádražím a letištěm Václava Havla. V projektové přípravě jsou levobřežní linky 131 (Bořislavka–Bubeneč), 137 (Na Knížecí–Malá Ohrada), 176 (Karlovo náměstí–Stadion Strahov) a 191 (Na Knížecí–Terminál 1), dále spoje č. 112 od holešovického nádraží k pražské zoo a 201 Nádraží Holešovice–Poliklinika Černý Most. Připravuje se i příměstské spojení linkou 375 z Vysočan do Brandýsa nad Labem.
Pro déledobý horizont schválila RHMP už vloni další etapu přípravy elektrizační projektů pro linky 136 (Sídliště Čakovice–Jižní Město), 142 (Nové Butovice–Velká Ohrada), 150 (Želivského–Na Beránku), 174 (Kukulova–Třebonice), 184 (Kukulova–Velká Ohrada) a 225 (Velká Ohrada–Sídliště Na Dědině).
