Německý parlament jednomyslně schválil záměr realizovat vysokorychlostní železniční tratě (VRT) Prahy s Drážďany včetně třicetikilometrového tunelu pod Krušnými horami. Německé ministerstvo dopravy předložilo parlamentu potřebné dokumenty v únoru letošního roku s tím, že po jejich schválení německými poslanci už nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem. Ten je nyní poslední formální překážkou před zahájením realizace stavby, která Prahu znovuzapojí do sítě evropských rychlých železnic. Zkrátí totiž cestu z Prahy do Drážďan z nynějších 2,5 hodiny na hodinu a do Berlína ze čtyř na 2,5 hodiny. A umožní výrazně zkrátit i spojení Berlína s Vídní tak, že už se opět časově vyplatí jet před Prahu.
Na vybudování vysokorychlostního spojení má podle Českých novin Německo strategický zájem, hlavním přímluvcem je dlouhodobě Sasko. Společný postup české i německé strany koordinují příslušní rezortní ministři obou stran, projekt by ještě měl dosáhnout na evropské dotace. Bude se to hodit, protože nejkonzervativnější odhad ceny projektu zní 5,6 miliardy eur (136 miliard korun), v nejhorším případě se počítá s částkou 8 miliard eur (194 miliard korun). Jde o celkové náklady, přičemž stavba vysokorychlostní tratě a Krušnohorského tunelu jsou podle českého ministra dopravy Bednárika dva samostatné projekty, které se vzájemně nepodmiňují.
Stavba by měla začít v roce 2032 a skončit v roce 2044, přičemž nejnáročnější bude ražba třicetikilometrového tunelu, který svou délkou nemá ve střední Evropě obdoby. Dvanáct kilometrů bude na české straně a osmnáct na německé. U nás bude ústit u Chabařovic a v Německu u Heidenau. Trasa budoucí VRT se totiž od té současné, vedené klikatým a těsným labským údolím, octne mezi Ústím nad Labem a právě Heidenau výrazně západněji. Jezdit se dvěma samostatnými tubusy bude rychlostí až 200 km/h, proto tunel budou moci využívat i nákladní vlaky. V některých místech se novostavba octne až 600 metrů pod úrovní terénu. Tunely se budou razit z obou stran současně, počítá se i s evakuačním tunelem zhruba uprostřed trasy a speciálními kanály k potlačení negativních vzduchových efektů při výjezdu soupravy z tunelu.
Česká strana schválila návrh mezistátní smlouvy už vloni v červenci, nyní se řeší míra a způsob kofinancování stavby z evropských fondů. Součástí stavby bude i další dlouhý tunel o délce 18 km. Ten dostal jméno Středohorský a povede z Křešic východně od Litoměřic přímo do ústecké části Střekov. Ten se velkým rozpletem připojí i ke stávající trati Nymburk – Ústí nad Labem, z níž tak budou moci pokračovat nákladní vlaky přímo na Německo.
