Jak vypadá nabíjecí stanice pro elektromobily? To zřejmě většina našich čtenářů ví. Co přesně se ale ukrývá uvnitř a jak celý systém vlastně funguje? Na to se dnes společně podíváme. Níže najdete podrobné video a také fotogalerii s popisky.
POHLED DO ZÁKULISÍ: jak vlastně fungují nabíjecí stanice pro elektromobily?
Konkrétně se podíváme, jak funguje nabíjecí stanice E.ON. Tato společnost má svoje „největší nabíjecí místo“ u Humpolce u dálnice D1, kde mimo jiné funguje také ultrarychlá stanice s výkonem 175 kW a šestice Tesla Superchargerů. A právě v této lokalitě jsme nahlédli do útrob celého systému. Základem lokality jsou dva 630kVA transformátory. Jeden z nich slouží pouze pro Superchargery, druhý pak pro nabíjecí stanice E.ON a čerpací stanici Benzina, rezerva výkonu pro E.ON je tak na lokalitě velká a nebyl by problém přidat další ultrarychlé stanice.
Nejvýkonnější stojan ABB zvládne elektromobil nabíjet výkonem až 175 kW, ale jedná se pouze o výdejní stojan. Všechno důležité se ukrývá někde jinde. Hned za zdí najdete takzvaný „power cabinet“, který mění střídavý proud na stejnosměrný. Uvnitř jsou tři transformátory, tři usměrňovače a samozřejmě tři ventilátory pro chlazení. Z power cabinetu proudí energie přímo do výdejního stojanu, který pak může být mnohem menší. Stejný princip používá i Tesla, která má power cabinety mimo výdejní stojany. CCS kabel vedoucí z nabíjecího stojanu je olejem chlazený a díky tomu může být tenčí. A právě olejový „chladič“ v nabíjecím stojanu zabírá nejvíce místa a zároveň je to ta součást, která poměrně hodně hučí při zahájení nabíjení. V dolní části je pak přívod energie, jističe a jednotka pro on-line komunikaci s back-endem, přes které se ovládá nabíjení. Na dveřích je samozřejmě dotykový displej. Nabíjecí stojan má dokonce své topení. Není tam ani tak kvůli teplu, jeho hlavním úkolem je totiž v zimních měsících odstraňovat vlhkost z nabíjecí stanice. Kompletní investice do tohoto řešení, tedy nabíjecího stojanu s power cabinetem a potřebnými kabely, je ve výši 3 až 4 milionů korun.
K dispozici je pouze nabíjecí standard CCS Combo a CHAdeMO. Mennekesem si tak na ultrarychlé nabíjecí stanici od E.ONu svůj elektromobil nenabijete. K dispozici není ani dělení výkonu. Pouze CCS Combo zvládne až 175 kW, CHAdeMO však pouze 50 kW.
Na konci videa se můžete podívat i na standardní nabíjecí stanici s výkonem 50 kW. Tato stanice je rozdělená na dvě části, a to pro nabíjení střídavým a stejnosměrným proudem. Na straně rychlonabíjení jsou čtyři výkonové moduly, které jsou přímo ve stanici. Výhodou je, že pokud se jeden modul rozbije, tak nabíjecí stanice může fungovat dále, jen s nižším výkonem. Chlazení je pouze vzduchem a olejové čerpadlo se zde nenachází. Samozřejmě, že ve stanici je řídící elektronika, jističe a opět nechybí ani topení. Investice do takové nabíjecí stanice je zhruba jeden milion korun.
