Pohled do zákulisí: jak vypadají nabíjecí stanice pro elektromobily zevnitř?

Pohled do zákulisí: jak vypadají nabíjecí stanice pro elektromobily zevnitř?
  • Podívali jsme se nejen na ultrarychlou nabíjecí stanici od společnosti E.ON v Humpolci
  • Investice do klasické 50kW nabíjecí stanice je zhruba jeden milion korun
  • V případě ultrarychlé nabíjecí stanice jsou to 3 až 4 miliony korun

Jak vypadá nabíjecí stanice pro elektromobily? To zřejmě většina našich čtenářů ví. Co přesně se ale ukrývá uvnitř a jak celý systém vlastně funguje? Na to se dnes společně podíváme. Níže najdete podrobné video a také fotogalerii s popisky.

POHLED DO ZÁKULISÍ: jak vlastně fungují nabíjecí stanice pro elektromobily?

Konkrétně se podíváme, jak funguje nabíjecí stanice E.ON. Tato společnost má svoje „největší nabíjecí místo“ u Humpolce u dálnice D1, kde mimo jiné funguje také ultrarychlá stanice s výkonem 175 kW a šestice Tesla Superchargerů. A právě v této lokalitě jsme nahlédli do útrob celého systému. Základem lokality jsou dva 630kVA transformátory. Jeden z nich slouží pouze pro Superchargery, druhý pak pro nabíjecí stanice E.ON a čerpací stanici Benzina, rezerva výkonu pro E.ON je tak na lokalitě velká a nebyl by problém přidat další ultrarychlé stanice.

Nejvýkonnější stojan ABB zvládne elektromobil nabíjet výkonem až 175 kW, ale jedná se pouze o výdejní stojan. Všechno důležité se ukrývá někde jinde. Hned za zdí najdete takzvaný „power cabinet“, který mění střídavý proud na stejnosměrný. Uvnitř jsou tři transformátory, tři usměrňovače a samozřejmě tři ventilátory pro chlazení. Z power cabinetu proudí energie přímo do výdejního stojanu, který pak může být mnohem menší. Stejný princip používá i Tesla, která má power cabinety mimo výdejní stojany. CCS kabel vedoucí z nabíjecího stojanu je olejem chlazený a díky tomu může být tenčí. A právě olejový „chladič“ v nabíjecím stojanu zabírá nejvíce místa a zároveň je to ta součást, která poměrně hodně hučí při zahájení nabíjení. V dolní části je pak přívod energie, jističe a jednotka pro on-line komunikaci s back-endem, přes které se ovládá nabíjení. Na dveřích je samozřejmě dotykový displej. Nabíjecí stojan má dokonce své topení. Není tam ani tak kvůli teplu, jeho hlavním úkolem je totiž v zimních měsících odstraňovat vlhkost z nabíjecí stanice. Kompletní investice do tohoto řešení, tedy nabíjecího stojanu s power cabinetem a potřebnými kabely, je ve výši 3 až 4 milionů korun.

K dispozici je pouze nabíjecí standard CCS Combo a CHAdeMO. Mennekesem si tak na ultrarychlé nabíjecí stanici od E.ONu svůj elektromobil nenabijete. K dispozici není ani dělení výkonu. Pouze CCS Combo zvládne až 175 kW, CHAdeMO však pouze 50 kW.

Na konci videa se můžete podívat i na standardní nabíjecí stanici s výkonem 50 kW. Tato stanice je rozdělená na dvě části, a to pro nabíjení střídavým a stejnosměrným proudem. Na straně rychlonabíjení jsou čtyři výkonové moduly, které jsou přímo ve stanici. Výhodou je, že pokud se jeden modul rozbije, tak nabíjecí stanice může fungovat dále, jen s nižším výkonem. Chlazení je pouze vzduchem a olejové čerpadlo se zde nenachází. Samozřejmě, že ve stanici je řídící elektronika, jističe a opět nechybí ani topení. Investice do takové nabíjecí stanice je zhruba jeden milion korun.

Vyzkoušeli jsme nejrychlejší nabíjecí stanici v Česku

Diskuze ke článku
Jiří
Bylo by možné se zeptat EONu, kdy je v plánu nabíječka na Rozvadově (175 kW)? Bylo původně avizováno do konce roku 2019. Díky moc!
Martin Pultzner
Dobrý den, q1 2020.

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nechcete být anonymní? Přihlašte se

Nejživější diskuze