Ačkoliv v hlavních parametrech, tedy samotném rozšíření elektromobilů a jejich podpoře, patříme na eurounijní chvost, zdá se, že se blýská na električtější časy. V některých ohledech totiž patříme naopak do evropské špičky. Samotná relativní rychlost, s níž se tuzemská dobíjecí síť rozšiřuje, hledá jen těžko konkurenci. V současné době roste 61% tempem, což sice značí relativně nízký výchozí stav, avšak zároveň dává naději na rychlé zlepšení. Toto číslo se totiž shoduje s očekávaným 60% absolutním růstem poptávky po veřejném nabíjení, které se bude i nadále pohybovat kolem relativních 20 %. Češi totiž, stejně jako jiné národy, preferují levnější a šetrnější nabíjení doma a ve firmách. Přesto loni proteklo veřejnými nabíječkami 8,8 GWh a letos se očekává 14 GWh. Ve střednědobém horizontu se očekává, že k veřejném nabíječkám bude jezdit 90 % flotilových zákazníků a jen 10 % těch individuálních.
S růstem ovšem souvisí velké specifikum. V Česku totiž bylo ke konci roku 2021 plných 53 % DC rychlonabíječek, (7 % HPC s rychlostí 100 kW a více), zatímco evropský průměr činil pouhých 9 % (3 % HPC). Toto překvapující číslo způsobuje zejména fakt, že s náskokem hlavní podíl mají tři velcí domácí hráči ČEZ, PRE a E.ON, kteří v tuto chvíli budují páteřní infrastrukturu. A není pochyb o tom, že s dalším rozšiřováním se tento poměr bude blížit evropskému průměru. Cílových pomalých veřejných nabíječek je u nás totiž zatím málo, stejně jako subjektů, které by se jejich výstavbě věnovaly v zaznamenáníhodném měřítku.
Dominantním poskytovatelem (čísla za první kvartál 2022) zůstává ČEZ s 39% podílem na veřejné infrastruktuře, další příčky obsadily PRE (15 %), E.ON (11 %), Ško-Energo (7 %), Elektro-projekce (5 %), Lidl (3 %) a MOL (3 %). Ostatním providerům zůstává 19 %.
Já bych tedy s tím optimismem šetřil. Je to jak píšete jen o úhlu pohledu.