Celkovou bilanci ekologické zátěže od elektromobilů stále zatěžuje získávání a doprava vstupních surovin na úroveň, srovnatelnou se spalovacími automobily. To však není jediný problém; pokud bude pokračovat exponenciální růst trhu s elektromobily, podle cleantechnica.com brzy opět narazíme na velkou překážku, kterou se sice daří oddalovat, avšak odstraněná zatím pohříchu není. Baterie jsou stále velmi drahé a kromě toho za několik let křivka poptávky opět zespodu protne nabídku, pokud se něco zásadního nezmění. Jen Spojené státy budou v nejbližší době potřebovat pět až šest dalších velkých továren na baterie, srovnatelných s Gigafactory Texas, produkující dvě miliardy článků ročně. A pak už by se konečně ceny baterií mohly vydat na vítězný finiš v souboji s cenami konvenčních automobilů. Jenže i v tom případě tu máme další metu ke zdolání. Cenu a dostupnost surovin.
Investice přitékají rekordním proudem a nejchytřejší inženýři světa si lámou hlavu, kde vzít další lithium, kobalt, zinek a měď, ideálně levněji než dosud. Afriku, Asii i Jižní Ameriku rozebírají kámen po kameni armády geologů a hledají nová ložiska. Vymýšlejí se způsoby, jak se při výrobě baterií obejít bez těch nejkritičtějších prvků. Přímo se nabízí recyklace, kterou rozjíždějí ve velkém jak samotné automobilky, tak další nezávislé subjekty s reálnou vidinou tučných zisků. Jenže to pořád nestačí. A tak nastupují vizionáři, schopní vidět řešení tam, kde jej ostatní přehlédli. Jedním z nich je J. B. Straubel, spoluzakladatel Tesly a její bývalý technický ředitel. Tedy vychovaný ve skutečné líhni nových myšlenek. Už jsme se o něm jako o muži v pozadí projektu Li-Cycle zmiňovali, nyní se pochlubil s plány své vlastní společnosti Redwood Materials. Ta aktuálně vybudovala vlastní recyklační centrum v nevadském Carson City na úpatí Sierra Nevady. Čili nastoupila do rozjíždějícího se vlaku velké recyklace.
Jenže s jedním zásadním rozdílem. Zatímco konkurenční recyklátoři obíhají automobilky, místní autority, autoservisy a další potenciální zdroje vysloužilých velkých baterií, Straubel se vydal jinou cestou. Jednak pragmaticky přiznává, že recyklace není samospásná a přidat bude třeba i v investicích na opačné straně surovinového řetězce, tedy v dolech a lomech celého světa, ovšem především se v získávání baterií k recyklaci zároveň vydal i směrem k menším spotřebičům. Je to mnohem obtížnější a delší cesta, ovšem při pomyšlení, jak dlouho už jsou samozřejmou součástí našeho života mobily, bateriové holicí strojky, notebooky, MP3 přehrávače atd. atd., lze tušit mnohem bohatší zdroje. V řadě z nich totiž leží zahálí nějaká ta vysloužilá li-ion baterie. Pochopitelně, že si Redwood nebude jezdit pro každý starý mobil po Státech, ale domluvil se s partnery. A ti se nacházejí leckde. Kromě těch očekávatelných, jako například konkurentů, které malé baterie zatím nezajímají, nebo si s nimi neumějí poradit, a samotného Panasonicu, se ukázal být doslova zlatou žilou Amazon. Ten totiž sám používá kvanta baterií ve svých podnicích (záložní zdroje pro datová centra), ale především musí od svých zákazníků přijímat baterie k recyklaci. A tady začíná nekonečný proud starých čteček, notebooků, záznamníků i přehrávačů všeho možného.
Do nové Straubelovy recyklační linky aktuálně denně navážejí 60 tun, tedy tři kamiony starých baterií, což je zatím zlomek konečné kapacity. Avšak čísla by měla rychle růst, už nyní se totiž ukazuje, že recyklace baterií je nejen navýsost ekologická, ale i zisková. Na rozdíl od zpracování druhotných surovin z jiných oblastí, ceny výsledných produktů jsou natolik zajímavé, že umožňují už od počátku rychlé umořování investic. A to je stále teprve začátek. Zatímco lithia umějí získat zpět zhruba 80 %, u dalších, často ještě cennějších prvků, jako je kobalt, hliník, grafit či nikl už se dostáváme k 95 %. A pokračuje intenzivní výzkum, který recyklovatelnost nejen zvýší, ale i sníží náklady. Intenzivně se tedy pracuje na odbourání jednoho z hlavních protiargumentů odpůrců elektrických aut o neekologickém získávání zdrojů k jeho výrobě, a ještě se tím vydělávají peníze. Kéž by všechno šlo podobně hladce.
