Ještě v roce 2019 označil australský premiér Scott Morrison elektromobily za hrozbu pro australský způsob života. A určil tím politiku protinožců vůči jejich podpoře. Austrálie například nedávno zavedla silniční daň pro elektromobily, která má prý vyvážit výhody z jejich používání. Ta se navíc bude průběžně zvyšovat. Tržní podíl elektromobilů také v zemi zůstává pod jedním procentem. Změně ale může nahrát to, že nejlidnatější australská země – Nový Jižní Wales – nedávno oznámila nový elektromobilní balíček, obsahující pobídky a investice do infrastruktury.
Jenže země má zároveň podle insideevs.com s odvoláním na firmu Evannex mnoho elektrických souvislostí. Například v roce 2017 Austrálii zachvátila energetická krize. A kdo bleskově přispěchal na pomoc, za napjaté pozornosti světových médií? Sám Elon Musk se svými zásobníky energie Tesla Powerwall a Powerpack. Ty se ihned staly důležitou součástí tamější rozvodné sítě a úspěšně pomáhají předcházet blackoutům. Robyn Denholm, aktuální předseda představenstva Tesly, přímo z Nového Jižního Walesu pochází. A na nedávné konferenci průmyslu nerostných zdrojů nezapomněl ironicky prohlásit, že zatímco je Austrálie v celém světě vnímána jako brzda elektropokroku a obnovitelných zdrojů, což ještě podtrhuje mohutným exportem uhlí, současně také produkuje tři čtvrtiny lithia a třetinu niklu, použitého v elektromobilech Tesla. V každém takovém je minerálů až za 5 000 amerických dolarů (108 500 Kč), z nichž naprostou většinu je Austrálie schopná dodat. Jako jediná země na světě je totiž schopná dodat všechny tři kritické kovové prvky plus další materiály, nutné pro přechod na čistou energii.
Austrálie byla loni největším světovým exportérem lithia, vyvezla odhadem 40 000 tun spodumenu (lithiová ruda) za sto milionů amerických dolarů (2,2 miliardy korun). Bohužel však v nerafinovaném stavu, tedy jako prostou hromadu minerálů, do Číny a Spojených států. Kdyby prošla rafinací už na australském území, mohly být tržby zhruba 17×. A také by ušetřila ohromné množství emisí, vyprodukovaných při transportu objemné rudy 6 000 až 9 000 kilometrů přes moře. Polovinu uhlíkové stopy bateriového článku totiž tvoří těžební procesy a touto cestou by je bylo možné významně omezit.
Podle Denholma se Tesla chystá utratit miliardu dolarů ročně (22 miliard korun) za australské minerály a nejmenší kontinent by na tom mohl pěkně vydělávat; zhruba 8× tolik než na vývozu uhlí. A ještě mnohem lépe, kdyby využil všechny související šance. Zdalipak sílící příliv lithiodolarů pomůže přesvědčit zatvrzelého australského premiéra a jeho kabinet?
