Jedni mluví o astronomických ziscích, práci pro propuštěné horníky a české soběstačnosti v zásobování lithiem, druzí varují před fatálními environmentálními škodami, manipulacích s veřejným míněním a další pohromě pro Krušné hory, které se tak tak stačily vzpamatovat z kyselých dešťů a dalších následků komunistické exploatační těžby, neodsířených tepelných elektráren a špinavé chemicko-hutní výroby. Není těžké uhádnout, kdo na které straně stojí, ovšem odhadovaných 1,5 milionu tun lithných rud, dosud poklidně ležících v zemi, je při jeho současných cenách neodolatelné lákadlo.
Ke smůle odpůrců těžby Evropská unie naléhavě potřebuje diverzifikovat zdroje lithia, které se z velké většiny bohužel nachází přímo v Číně nebo na územích, která kontroluje. Proto podporuje vyhledávání nových ložisek a objevila přímo na svém území dvě významná ložiska; to největší a nejnověji objevné se nachází v jihozápadním Německu a aktuálně se kolem něj mapují možnosti těžby. Druhé největší známé ložisko se nachází v Krušných horách pod Cínovcem, třetí pak mimo EU v Srbsku, tam ale proti těžbě probíhají tak mohutné protesty, že je její realizace čistě teoretická. A proto nyní Evropská komise posílila šance, že se povede v Česku produkci lithia skutečně zahájit.
Zařadila totiž projekt těžby lithia na Cínovci a jeho zpracování v nedalekém Prunéřově mezi strategické projekty v rámci nařízení kritických surovinách (Critical Raq Materials Act – CRMA). Potvrdila tím klíčový význam českého ložiska v kontextu EU a umožnila zefektivnit některé procesy přípravy těžby včetně povolování a financování. Projekt také může nyní získat podporu finančních institucí EU a bude i atraktivnější pro soukromé investory. V rámci Ústeckého kraje by měl také zmírnit sociální napětí, protože by mohl zaměstnat zhruba 1 800 bývalých horníků či pracovníků tepelných elektráren. O přípravu těžby se v Česku stará společnost Gemoet, většinově vlastněná energetickým podnikem ČEZ.
Mezi strategické záměry CRMA patří do roku 2030 dosáhnout tohoto stavu:
- 10 % roční spotřeby strategických surovin by mělo být těženo v EU
- 40 % roční spotřeby by mělo být zpracováváno v EU
- 25 % roční spotřeby by mělo pocházet z recyklace v EU
- závislost na jedné třetí zemi by neměla přesáhnout 65 % roční spotřeby každé strategické suroviny
Snad najdou klicovi lide koule na to odolat tlaku hospodskych facebookovych plku.
Tady nejde o zpomaleni elektromobility, tu uz nikdo nezastavi ani nezpomali, ale o zavislost na Cine…