Mohutně se rozvíjející průmysl s bateriemi, zdaleka nejen elektromobilními, je limitován dostupností a cenou lithia, jehož největší zásoby navíc kontroluje totalitní komunistická Čína, která si se zákonitostmi férového trhu příliš těžkou hlavu nedělá. Velké úsilí je tedy směřováno k jeho pokud možno úplné náhradě v konstrukci anody elektrického článku. Nadějně v tomto směru vypadá levný a masově dostupný sodík, dalším kandidátem je zinek. Oba kovy mají však problém v podobě tendencí k tvorbě dendritů, tedy ostrých krystalů, které narušují separátor mezi anodou a katodou s možností vzniku zkratu. Právě toto se pokoušejí vědci obejít a při rozsáhlých pokusech zjistili velice zajímavý jev, který dává zinku důležitou výhodu.
Tým výzkumníků technické univerzity George W. Woodruff School of Mechanical Engineering v Georgii pod vedením Hailonga Chena totiž porovnal v reálném čase chování zinku v anodě při nabíjení různými příkony v jednu chvíli. A zjistil pozoruhodnou věc; zatímco tradiční materiály při rychlém nabíjení mají tendenci tvořit dendrity a podporovat stárnutí článků, zinek se chová přesně opačně. Čím vyšším výkonem je nabíjen, tím se tvorba dendritů naopak potlačuje.
Tento zdánlivě banální objev převrací dosavadní chápání chování baterií a otevírá velké možnosti do budoucnosti. Díky zinku by tak mohly konečně vznikat baterie, schopné absorbovat velmi vysoké množství energie za velmi krátkou dobu. Aktuálně pokračují experimenty, hledající optimální směs pro vznik co nejodolnější superanody, a pochopitelně i pro katodu, která by tomu dokázala sekundovat.
Chen podle Electreku prohlásil, že nový typ baterie by se mohl v sériové výrobě objevit už za pět let, pokud všechno půjde dobře. Takže si zapamatujme novou zkratku zi-ion, dost možná o ní začneme brzy slýchat mnohem častěji.
