V Německu platí elektromobilita za nejsnadnější cestu k úspoře na daních, protože zatímco uživatel běžného auta se spalovacím motorem musí měsíčně zdaňovat jako peněžní výhodu jedno procento z pořizovací ceny vozidla, u elektromobilu do 60 tisíc eur je to pouhá čtvrtina procenta (0,25 %). U vozu za 60 tisíc eur tak zaměstnavatel zaplatí daň jen ze 150 eur namísto 600 eur. Není tedy divu, že drtivá většina nových elektromobilů míří právě do firemních flotil.
Právě proto vyvolal na německém trhu poplach krok jednoho z největších zaměstnavatelů v zemi, o němž informoval welt.de. Skupina Schwarz, která zaměstnává přes 600 tisíc lidí a stojí za řetězci Lidl či Kaufland, se totiž rozhodla vystoupit ze zavedeného trendu a svým pracovníkům zatrhla objednávky nových čistě elektrických služebních vozů. Na rozdíl od většiny korporací, které využívají operativní leasing a přenášejí riziko poklesu hodnoty na leasingové společnosti, totiž uplatňuje skupina Schwarz odlišnou strategii – svoji flotilu kupuje do vlastnictví a po několika letech vozidla sama prodává na trhu ojetin. A právě zde naráží na problém. Překotný technologický vývoj způsobuje, že tři roky staré elektromobily často působí morálně zastarale – ať už jde o dojezd, rychlost nabíjení nebo software. A zatímco nákup nových firemních elektromobilů stát masivně dotuje přes daňové úlevy, sekundární trh ojetin žádnou takovou podporu nemá. Kupující ojetin jsou tedy citlivější na cenu a raději volí prověřené spalovací motory.
Vedení Schwarz-Gruppe odmítá, že by šlo o rezignaci na udržitelnost a klimatické cíle. Skupina zdůrazňuje, že její globální cíl dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2050 zůstává v platnosti a rozvoj elektromobility je i nadále jeho součástí. Mimo Německo navíc firma elektrická auta do flotil nadále zařazuje a německým zaměstnancům nabízí alternativy jako služební kola či jízdenky na veřejnou dopravu.
Schwarz-Gruppe je navíc sama obřím provozovatelem dobíjecí infrastruktury. Do konce obchodního roku 2025 vybudovala u svých prodejen Lidl a Kaufland přes 24 tisíc dobíjecích bodů téměř na 7 tisících místech, což představuje nárůst o 245 procent za posledních pět let.
Podobný model přímého nákupu vozidel uplatňuje v Německu jen hrstka velkých hráčů – například státní železniční dopravce Deutsche Bahn. Ten zatím po vzoru Lidlu k plošnému stopce nesáhl, nízkou zůstatkovou hodnotu e-aut však rovněž vnímá jako závažný problém.
