Fotovoltaická energetika není sama o sobě samozřejmě žádnou novinkou, stejně jako bateriové úložiště. Pochopitelně to platí i pro jejich kombinaci. Jenže jejich vhodnou kombinací a doplněním chytrého řídicího systému lze dosáhnout ještě mnohem dále a hospodařit s elektřinou proaktivně. Ani to samo o sobě není nic nezvyklého. Jenže to stále není finální meta. Možností mají vhodně aplikované moderní technologie ještě mnohem více. Zejména, když samotnou fotovoltaiku a energetickou distribuci čekají v blízké budoucnosti velké změny.
Po nezvykle prázdné dálnici D1 přijíždíme k autosalonu Renaultu v Olomouci, který provozuje rodinná firma Kubíčků. Sama cesta Meganem Electric byla nadmíru příjemným zážitkem; i v sychravém podzimním počasí jsme ji zvládli s jedinou desetiminutovou nabíjecí zastávkou u Ionity v Pávově trvalou rychlostí plus minus 120 km/h za zhruba dvě a tři čtvrtě hodiny. A s pomocí překvapivě přesného odhadu stavu baterie v cíli jsme si mohli dovolit přijet i s cca 10 % SoC. Na konci nás totiž čekal spásný konektor soukromé nabíjecí stanice přímo u autosalonu umístěného velmi šikovně přímo u sjezdu z vnitřního průtahu Olomoucí po Velkomoravské ulici. Takže ji mohou využívat poutníci Moravou, a to kteříkoliv. Lze u ní totiž platit běžnou nabíjecí kartou. Ale nepředbíhejme...
Vítá nás osobně pan Lukáš Kubíček, mladší z rodinného klanu, který převzal vedení společnosti provozující autosalony značek Dacia a Renault v Šumperku a Olomouci. Nesmírně sympatický a skromný muž, který se jako všichni středně velcí podnikatelé v této zemi aktuálně trápí s raketově rostoucími náklady na energie. Jenže je na krizi připraven lépe než ostatní. Mnohem lépe. Stačil jeden chytrý nápad a nějaké investice, které se při současných cenách elektřiny vrátí dokonce ještě mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
I on se vzhlédl v solární energii a bateriovém úložišti. Jenže narazil na podobný problém jako dlouhá řada jiných osvícenců; statika budov jeho firmy neunese tolik solárních panelů, kolik by si představoval. A už vůbec ne s kovovou nosnou konstrukcí, takže se panely o celkovém výkonu 19,8 kWp lepily přímo na plochou střechu, což jim samozřejmě podstatně snížilo účinnost. To však byla jen první výzva z mnoha. Tou další je silně proměnná křivka spotřeby jeho olomouckého autosalonu, která i v předelektromobilních dobách závisela na chodu svářecích aparátů, vypalovacích pecí a dalších náročných spotřebičů. A teď, když pan Kubíček po celém objektu rozmístil 21 nabíječek elektromobilů včetně dvou rychlých DC, se situace samozřejmě vůbec nezlepšila.
Prvotním řešením podobných situací je objednat větší jistič, platit nemravné ceny za elektřinu, nehorázné sumy za rezervovaný příkon a doufat, že má distributor v místě, kde je kromě vás ještě několik dalších hladových provozů, dostatečně silnou přípojku. Anebo můžete být vizionářem a jít štěstíčku naproti. Třeba tak, že se potkáte s chytrým člověkem, v tomto případě Martinem Kavanem z firmy Eternal Electric, s nímž se dobře znáte ještě z časů jeho letitého působení u českého importéra, a ten vás navede na úžasnou myšlenku. A po její realizaci se z vás vizionář skutečně stane, byť skromný pan Kubíček toto označení spíš odmítá.
Zatímco běžné kombinace FVE a úložišť reaguje na aktuální situaci, když je naučíte vidět do budoucnosti, lze s energiemi takřka kouzlit. Pomyslná čarovná hůlka se jmenuje Microgrid a připravila ji firma Schneider Electronics. Microgrid totiž umí inteligentně řídit energetické toky, což není nic výjimečného, ale kromě toho se sám strojně učí a samočinně vylepšuje algoritmy toků. A to už tak úplně obvyklé není. Ani tím to ale nekončí; celý systém je totiž možné dálkově kontrolovat a řídit z kteréhokoliv místa na světě, kde je internet a, jeho řídicí jednotka, která je velká zhruba jako obdobná součástka v automobilu, hledí do blízké budoucnosti. Nejde o žádný trik; stačí jí k tomu komunikovat s příslušnými místy na síti.
Když máte dostatečně pokrokového distributora, tak se totiž lze tzv. spotové ceny energií, tedy takové, které se každou hodinu mění, dozvědět den předem. A právě to si mozek celého systému sám dálkově zjišťuje na jeho serveru. Takže systém den předem ví, kdy bude energie drahá a kdy bude její cena třeba i záporná (v době sedla vám mohou distributoři i platit, když od nich přebíráte jejich přetoky). A podle toho si inteligentně plánovat dobíjení bateriového úložiště a následnou distribuci uložené energie. Takže v noci nabíjíte levně, případně dokonce se ziskem, a ve dne vykrýváte špičky, kdy jsou spotové ceny nejvyšší. Když nějaká ta energie zbyde, můžete ji výhodně prodat, protože díky výše zmíněnému strojovému učení dokážete s vysokou mírou přesnosti odhadovat, kolik jí ten den budete ještě potřebovat.
A když do toho vstupuje i energie z obnovitelných zdrojů (celkem lhostejno, jakých), výpočty kalkulují i s ní. A aby toho nebylo málo, na jiném místě si řídicí jednotka neustále aktualizuje předpověď počasí a podle ní dokáže předvídat, kolik energie OZE dodají, případně dokáže počítat s rizikem blackoutu, pokud se blíží bouřka, a připravit se na něj.
Zní to prostě, ale není to tak úplně pravda; pan Kubíček je totiž vůbec prvním ve střední a východní Evropě, kdo podobný systém uvedl do provozu. Další se v tuto chvíli už budují a budou pracovat i s většími objemy energií; systém je totiž škálovatelný a dokáže pochopitelně obsloužit i velké podniky s rozsáhlými solárními parky. Nicméně historie naší energetiky se přepisovala právě v Olomouci. Pan Kubíček platí za energie výrazně méně, přičemž nemalou část úspor tvoří fakt, že mu stačí 3× 160A jistič místo 3× 400A. Nemusí se bát výpadků energie v síti a navíc je připraven na blízkou budoucnost, v níž nás čekají dynamické ceny energie, počítané mj. podle toho, jak kdo pomáhá s distribucí a stabilizací sítě. A také chytré lokální provázané sítě.
Dalším benefitem je nabíjení elektromobilů jak svým zaměstnancům a klientům, tak veřejnosti. A protože má firma nižší náklady na energie, může ji sama dále poskytovat a také to dělá za slušné ceny.
A není to samozřejmě poslední kapitola. Ti, co vidí dopředu, také plánují. Pan Kubíček bude rozšiřovat firmu o dalších deset carportů, kde se samozřejmě už bude se solárním parkem na střeše počítat. A časem přejde na hodinové plánování spotových cen, zatímco v počáteční fázi pracuje s úrovněmi špička–střed–sedlo rozloženými do příslušných částí dne. Pracuje také na dohodě s lokálním provozovatelem větrné farmy o dodávkách skutečně (nikoliv jen „papírově“) zelené energie. Možností a plánů je zkrátka hodně, včetně záměrů dodávat přebytečnou energii okolním odběratelům.
Nic není nemožné, Microgrid to vše umí, největší překážky jako obvykle klade legislativa a neviditelný, ale intenzivní tlak dominantních dodavatelů energií, kterým podobné aktivity pochopitelně nejsou po chuti. Jenže na blackout se neptáme, „zda“, ale „kdy“, a časy levné elektřiny od distributorů skončily definitivně. A toto je jedna z cest, jak pomoci nejen sobě, ale i ostatním. Když bude takových subjektů více, pomohou výrazně stabilizovat celou síť, o další kousek vylepší domácí energetický mix a zvýší naši energetickou bezpečnost. A dalších pár elektromobilů se nabije bez toho, aby dále zatěžovaly veřejné rozvody. Ty totiž budou od jisté fáze přibývání elektromobilů stačit jen jejich části.
Nebo to maji nejak extra smluvne osetreno?