Rakouská skupina Obrist, která se proslavila neobvyklými přestavbami elektromobilů Tesla na hybridy se spalovacím motorem pod přední kapotou, čelí vážným finančním problémům. Insolvenční řízení se týká tří společností skupiny, jejichž souhrnné závazky dosahují přibližně 31,8 milionů eur. Podle insolvenčních návrhů se s restrukturalizací nepočítá a dotčené podniky mají ukončit činnost.
Obrist na sebe každopádně v uplynulých letech upozornil konceptem HyperHybrid, kdy do sériových elektromobilů, včetně Tesly Model 3, jeho inženýři instalovali kompaktní dvouválcový benzinový motor, který sloužil jako generátor elektrické energie. Umístění pod přední kapotu, kde se u některých elektromobilů nachází „frunk“, se stalo jedním z charakteristických prvků těchto experimentálních vozidel. Cílem bylo spojit elektrický pohon s možností výroby elektřiny přímo ve vozidle. Díky menší trakční baterii měl systém potenciálně snížit pořizovací náklady i hmotnost automobilu, aniž by se vůz musel spoléhat výhradně na dobíjení ze sítě.
Skupina později rozšířila své aktivity také o technologie výroby syntetického metanolu z oxidu uhličitého zachyceného z atmosféry. Přes ambiciózní plány, oznámené projekty a snahu získat licence pro sériovou výrobu se jí však nepodařilo dostat vlastní automobilový koncept do sériové produkce ani zajistit dlouhodobé zákazníky z řad automobilek.
Na konci září 2026 byla u Zemského soudu ve Feldkirchu zahájena samostatná insolvenční řízení společností Obrist Powertrain GmbH a Obrist Technologies GmbH. Do problémů se dostala také německá dceřiná společnost Obrist DE. Závazky rakouských firem dosahují přibližně 18,85 milionů eur u Obrist Powertrain a dalších 6,08 milionů eur u Obrist Technologies. Po započtení německé společnosti činí celkové dluhy všech tří podniků přibližně 31,8 milionů eur.
Podle insolvenčních návrhů není restrukturalizace reálná, takže má následovat okamžité ukončení provozu a likvidace společností. Vedení společnosti jako hlavní příčinu finančních potíží podle electrive.com uvádí dlouhodobě vysoké výdaje na vývoj a ochranu patentů. Tyto investice se podle něj nepodařilo pokrýt příjmy z licencování vyvíjených technologií. Situaci měla zvrátit jednání se zahraničními investory o vytvoření společného podniku, která však nakonec nevedla k dohodě.
