Nově navrhované regulace by měly podle insideevs.com vyřadit plug-in hybridy z taxonomie udržitelných investic už od roku 2026, tedy mnohem dříve, než podle současných plánů. V současné době patří do stejné kategorie jako čistě bateriové elektromobily (BEV). Následné úlevy automobilkám výrazně pomohly investovat miliardy do vývoje elektrických pohonů a uvést plug-in hybridy do obecného povědomí. Ty se staly pro velkou část motoristické veřejnosti přijatelnou alternativou ke klasickým spalovacím autům a také uspíšily budování nabíjecí infrastruktury. Jenže s touto solidně zvládnutou přechodovou fází bude, zdá se, záhy konec.
Pokud návrh projde, bude totiž už za pět let mnohem obtížnější prodávat v EU plug-in hybridy. Kromě zmařených investic automobilek to může podle Reuters odradit mnoho investorů do udržitelné ekonomiky a také samospráv od budování související infrastruktury. Řada institucí nesouhlasí s podporou PHEV už nyní. Například Mezinárodní rada pro čistou dopravu zveřejnila studii, podle níž je skutečná spotřeba a následná hodnota škodlivých emisí PHEV až čtyřikrát vyšší proti deklarovaným hodnotám, protože uživatelé nedobíjejí dostatečně často. Julia Poliscanova z evropské nevládní organizace Transport & Environment zase prezentovala vlastní výzkum, podle něhož PHEV, jedoucí čistě na spalovací motor, produkují více CO2, než čistě spalovací vozidla, protože jsou kvůli elektropohonu těžší.
Automobilky jsou samozřejmě ostře proti. Například ředitel Bentley Adrian Hallmar prohlásil: „Posun termínu na konec roku 2025 je šílenost a cesta, jak účinně zabít poptávku. Většina zákazníků dosud nepovažuje bateriový vůz za praktický.“. Stephen Neugebauer, ředitel BMW pro globální výzkum a předseda asociace Evropská iniciativa pro ekologická vozidla, byl diplomatičtější: „Nemyslíme si, že by všichni zákazníci za devět nebo deset kupovali bateriová vozidla. Občas totiž podnikáte dlouhou cestu, vyrážíte na dovolenou nebo taháte přívěs. K tomu ovšem potřebujete dostatečnou nabíjecí infrastrukturu. A takovou tu zatím zdaleka nemáme.“. Dokonce i Håkan Samuelsson, ředitel Volva, které patří z tradičních automobilek mezi lídry elektrifikace, je z přístupu evropských politiků vůči rovněž PHEV zklamaný. Nicméně jeho vyjádření nebylo nesouhlasné, částečně ovšem souhlasil s Neugebauerem: „Pokud investujeme do velmi rychlého přechodu na čistou elektromobilitu, domnívám se, že roste naše oprávnění požadovat reciproční přístup k investování do nabíjecí infrastruktury.“
Komentář autora
Zdá se, že EU dělá z boje proti škodlivým emisím politikum, odtržené od reality. Přechod na čistou mobilitu totiž vyžaduje svůj čas a jeho neuvážené zkracování na základě nedostatečně podložených idejí by mohlo otřást automobilkami, který jsou ještě pořád významnou součástí evropského průmyslu. Už současné emisní limity jsou podle výrobců na hranici technických možností, a to se ještě chystá Euro 7. Jakpak asi měla šéfka Evropské komise Leyenová podložen svůj loňský výrok, že omezení emisí o 40 % do roku 2030 je málo ambiciózní, že by bylo lepší o 55 %? Podobnou rétoriku veřejných závazků jsme my, narození nějaký čas před Listopadem 1989, už někde slyšeli.
... politici se budou dost divit až zjistí příští dekádu, že za své biliony € nesnížili obsah CO2 ani o ždibec, a dost možná budou jeho hodnoty i znatelně vyšší. Ekologové (myšleno vědce, nikoli bysnysovou eko-lobby) už před tím varují, ale nejsou zváni do debaty k rychlé obměně vozového parku. Ještě to bude překvápko co jsme si na sebe ušili díky budovatelským ideím na základě nepodložených a nekomplexně argumentovaných dat.