Do roku 2030 musí v ČR vyrůst řada vodíkových plniček. Měly by být co 200 km

5
Do roku 2030 musí v ČR vyrůst řada vodíkových plniček. Měly by být co 200 km
Fotografie: Toyota
  • Od roku 2030 by v každém krajském městě měla být jedna vodíková stanice
  • V říjnu byla schváleno nařízení ReFuelEU Aviation
  • Hlavní roli v rozvoji vodíkové infrastruktury hraje balíček Fit for 55

V letošním došlo k výraznému posunu v oblasti vodíku na evropské úrovni. Evropská komise v únoru vydala legislativu osvětlující metodologii výroby obnovitelného vodíku na území Evropské unie. Projekty zaměřující se na výrobu obnovitelného vodíku elektrolýzou vody tak konečně dostaly do ruky nápovědu, jak docílit toho, aby byl vodík opravdu zelený. Rok 2023 se zároveň nesl ve znamení postupného uzavírání legislativy z balíčku Fit for 55, která nově vyžaduje po členských státech rozvíjet kapacity výroby a spotřeby obnovitelného vodíku v sektorech průmyslu a dopravy. Legislativa EU upřesnila roli vodíku při dekarbonizaci, v energetice či dopravě. Z balíčku Fit for 55 je důležité zmínit například červencovou finalizaci nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR).

Ta podněcuje začleněné státy každých 200 kilometrů na hlavní síti TEN-T (tedy dálnicích jako je třeba D1 nebo D5) postavit plnicí stanice o kapacitách vhodných pro rozvoj vodíkové nákladní dopravy do konce roku 2030. Nařízení zároveň požaduje, aby minimálně jedna plnicí stanice stála v každém krajském městě ČR. Dalším klíčovým unijním právním textem, který byl přijat v říjnu 2023, je aktualizovaná směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie (RED3). Ta zavádí povinné cíle v oblasti spotřeby obnovitelného vodíku v dopravě a v průmyslu. To si vyžádá do roku 2030 spotřebu minimálně 20 tisíc tun vodíku na území České republiky, tedy přibližně 1/5 současných výrobních kapacit šedého vodíku. V říjnu také došli legislativci ke shodě na nařízení ReFuelEU Aviation, které vyžaduje po leteckých dopravcích využívat od roku 2030 asi 1,2 % syntetických leteckých paliv.

Syntetická paliva se vyrábí z obnovitelného vodíku, a tak přímo přispívají rozmachu jeho výrobních kapacit. Na úplný závěr roku, konkrétně na konci listopadu a v prosinci, došly členské státy Evropské unie, Evropský parlament a Evropská komise ke shodě nad finálním zněním dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny. Ten mimo jiné stanovuje definici nízkouhlíkového vodíku a zplnomocňuje Komisi vytvořit metodologii podobnou té, kterou známe u obnovitelného vodíku. Vzniknout má do poloviny roku 2025. Balíček řeší i otázky vlastnictví distribučních a přepravních soustav (unbundling), jako také povinné možné minimum 2 % vodíku v přepravních soustavách zemního plynu na přeshraničních propojovacích bodech nebo vytvoření nezávislé evropské platformy provozovatelů vodíkových sítí, která bude sdružovat přepravce vodíku.

Transpozice zmiňovaných evropských právních předpisů by měla proběhnout v průběhu dvou až tří let. Evropská unie na konci listopadu 2023 taktéž spustila svou vůbec první aukci na provozní podporu obnovitelného vodíku z Inovačního fondu, od které si slibuje získat reálný přehled o cenách obnovitelného vodíku na území Evropy. V České republice se rozvoj vodíkových projektů pomalu, ale jistě rozbíhá. V průběhu letoška došlo k vyjasnění podmínek, za kterých je možné financovat projekty výroby vodíku v návaznosti na pravidla státní podpory, a to konkrétně z Modernizačního fondu a Fondu spravedlivé transformace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zahájilo začátkem roku 2023 práce na aktualizaci Vodíkové strategie České republiky, která doznala výrazných změn. Mezi nimi je například jasný záměr podpory obnovitelného, potažmo nízkouhlíkového vodíku a předpokládané sektory, kde vidí Česká republika pro vodík největší potenciál, a to z hlediska snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování konkurenceschopnosti.

Strategie nově také pojmenovává akce, které je nutné podniknout v průběhu příštích let. Mezi ně patří například rozjezd podpory výroby obnovitelného vodíku z Modernizačního fondu, komplexní ukotvení vodíku jako energetického plynu v české legislativě v návaznosti na transpozici unijní legislativy a podporu spotřeby vodíku v sektorech průmyslu a dopravy například výstavbou plnicích stanic. Finální schválení strategie se očekává na začátku roku 2024. V tomto roce počítá MPO rovněž s vydáním aktualizované verze Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM), který poodkryje, jak vidí sektor dopravy a jeho dekarbonizaci Česká republika v průběhu příštích let.

Diskuze ke článku
Josef L
Josef L
Protože je jasně prokázáno, že celý vodíkový koncept je nesmysl a vzhledem k dotacím, tedy utrácení peněz daňových poplatník na výstavbu plnících stanic, nemůže se jednat o trestný čin? :)
Two Gamers cz
Two Gamers cz
...a pak konečně ti z paneláků budou moct koupit EV a konec výmluv .... i bez prodlužky🙂

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze