Že jsou drahé baterie jednou z hlavních překážek masového rozšiřování elektromobilů, se ví už dávno. Jenže překotný vývoj v poslední dekádě zcela překreslil plány. Cíle, které se ještě nedávno zdály být utopickými, jsou dnes už nahrazeny mnohem ambicióznějšími. Zatímco jedna kilowatthodina článků stála v roce 2009 zhruba 25 000 Kč, dnes za ni zaplatíte zhruba 2 000 Kč, tedy méně než 100 dolarů. Právě tolik bylo v roce 2012 stanoveno americkými úřady jako dlouhodobá meta. Ani největší vizionáři si tehdy netroufli odhadovat, že padne už za devět let. Proto byl cíl počátkem letošního roku podle insideevs.com posunut na 80 dolarů, tedy 1 700 Kč, protože poklesy za poslední tři roky už přeci jen nebyly tak dramatické, jako téměř volný pád mezi roky 2013 a 2017, kdy se ceny propadly o více než dvě třetiny. Brzdily je především rychle rostoucí ceny strategických surovin typu lithia, kobaltu či zinku, hnané exponenciálním růstem poptávky.
Jenže investoři, znejistělí covidovou krizí, našli v elektromobilitě vítanou příležitost a začali do ní pumpovat peníze nevídaným tempem. Povedlo se také zvrátit cenové křivky některých vstupních komodit, například kobalt zlevnil za poslední dva roky na polovinu, daří se otvírat nová naleziště lithia, mimo jiné v Česku, které ho má nejvíce z celé EU (odhadem 3 % světových zásob). Vznikají modernější typy baterií z dostupnějších surovin, už nyní se například blíží konec nutnosti používat drahý a nebezpečný kobalt. Budují se rovněž velké továrny na baterie a automobilky už se nemusejí přetahovat o volné výrobní kapacity CATLu, Panasonicu, LG, BYDu či Samsungu, kterým se zase nechtělo investovat do přílišného rozšiřování továren, když se jim odběratelé nebyli ochotni uvázat k dlouhodobým odběrům. Začarovaný kruh rozetnuli samotní výrobci aut, kteří si stavějí vlastní výrobní závody. Neznámou v idylických počtech zůstává jedině fakt, že příliš velká část zdrojů je pořád v rukách nevyzpytatelných politických režimů a ruku na kohoutku drží i komunistická Čína, která skoupila většinu bohatých afrických nalezišť.
To všechno vedlo k tomu, že už čtyři měsíce po zveřejnění osmdesátidolarového cíle jej samotné americké úřady zpřísnily na 60 dolarů, tedy neuvěřitelných 1 300 Kč za kWh. Vedla k tomu prohlášení dvou lídrů. Volkswagen doporučil směřovat právě k 60 dolarům, ovšem Elon Musk svého přítele Herberta Diesse trumfl. Sice prohlásil, že opravdu masovým zbožím se začnou elektromobily stávat až tehdy, když baterie zlevní o dalších 40 %, čímž řekl jinými slovy totéž jako Diess, jenže Musk tato slova pronesl později a ceny mezitím prolomily stodolarovou hranici, která ještě koncem roku 2020 odolávala. Takže v případě Tesly to vychází na 56 USD (1 200 Kč) za kWh. Jakých čísel se dočkáme za deset let?
To by bylo lepší, než všechny baterky světa.