Hlavním cílem projektu Rail Baltica je propojení Varšavy, potažmo evropské železniční sítě, a Tallinu pozemní cestou a napojení Helsinek nejdřív přes trajekt, výhledově pak plánovaným podmořským tunelem. Spojení se má týkat primárně metropolí všech nácestných zemí, včetně odbočky do Vilniusu ležícího poněkud stranou a má posloužit osobní i nákladní dopravě. Součástí projektu je napojení na intermodální a multimodální vodní i letecké terminály, a to v estonském přístavu Muuga, v lotyšském městě Salaspils a v litevském Kaunasu. Počítá se rovněž s napojením přístavů Ventspils a Klajpeda. Celá trasa má měřit 870 km a má plnit evropské normy s plnou přechodností na evropskou železniční síť. Dotčené státy (kromě Polska) totiž stále používají ruské železniční normy a s tím související rozchod 1 520 mm (Finsko dokonce používá 1 524 mm podle starých ruských norem z první poloviny 20. století).
Trať, která se stane součástí evropských železničních koridorů TEN-T, tedy samozřejmě vznikne v normálním evropském rozchodu 1 435 mm a bude řízena s pomocí evropského systému řízení dopravy ERTMS. Počítá se s maximální konstrukční rychlostí 249 km/h (reálně budou osobní vlaky jezdit 235 km/h), nákladní doprava využije rychlost 120 km/h. Nový systém se vyhne kolizím se stávající širokorozchodnou železniční sítí, bude s ní ale sdílet jednofázové napájení napětí 25 kV/50 Hz běžně používané v evropských zemích (včetně jižní poloviny Česka a Slovenska). Nabídne velkorysé parametry, mj. maximální délku vlaku 1 050 m (v Evropě je standardem 740 m, v Česku dokonce jen 720 m) a povolenou nápravovou hmotnost 25 t (v Česku aktuálně 22,5 t na hlavních tratích), díky čemuž bude možné přepravit jedním vlakem více zboží. Projekt má být hotov v roce 2026 a jde o údajně největší železniční stavbu v Pobaltí za posledních sto let.
Aktuálně spustil společný podnik Rail Baltica RB Rail AS soutěž na zhotovitele elektrifikace celé tratě nazvanou Energie Rail Baltica a zahrnující i vybudování kompletní související infrastruktury. Protože je soutěžena celá trať až po litevsko-polskou hranici a od Kaunasu až do Vilniusu, jde o historicky největší zakázku tohoto typu v evropském prostoru. Zadavatel si od toho slibuje dosažení množstevních slev. Zadávání veřejných zakázek by mělo probíhat ve dvou fázích do konce roku 2023. Ohledně elektrifikace bude zahrnovat i vybudování přípojných bodů na vysokonapěťové veřejné rozvody, transformovny, samozřejmě samotné vrchní trakční vedení, systém řízení napájení a související komponenty.
Bez zajímavosti nejsou ani samotná úhrnná čísla. Celkem elektrifikováno bude zhruba 2 000 km kolejí, na což bude potřeba zhruba 50 000 stožárů trakčního vedení a 4 350 tun měděných drátů a instalačních součástek. Úhrnná spotřeba celé tratě je odhadována za 900 GWh ročně, což znamená tříprocentní navýšení celonárodní spotřeby každého pobaltského státu. Komplexnost řešení napájení by měla zaručit více než 85% účinnost celého napájecího řetězce a životnost minimálně 50 let, případně více. Nasazena bude i inovativní technologie statických frekvenčních měničů. Pro navržení optimálních a efektivních způsobů napájení už si RB Rail AS najala firmu zkraje roku 2021, přičemž vítězem tendru se stalo sdružení DB Engineering & Consulting GmbH; IDOM Consulting, Engineering, Architecture, S.A.U. a Italferr S.p.A..
