Elektrický vlak řady 230 společnosti Great Western Railway (GWR) překonal podle BBC dosud platný rekord jízdy bateriového železničního vozidla na jedno nabití. Ten byl ustaven moderní jednotkou Stadler Flirt na trase z Rostocku do Berlína v prosinci 2021, kde vlak ujel bez nabíjení 224 km. Britům se tento rekord podařilo překonat o plných 98 km, když s příměstskou jednotkou řady 230 ujeli rovných 322 km. Zajímavostí je, že by vlak jel ještě dále, v cíli v bateriích stále zbývalo 22 % energie a startoval s nabitím na 97,3 %. Smyslem této akce ovšem bylo ujet 200 mil (tedy v přepočtu 322 km) na oslavu 200. výročí zahájení železniční dopravy ve Velké Británii, nikoliv dojet co nejdále a zastavit s vybitým vlakem někde na trati.
Velmi zajímavá je rovněž zmíněná řada 230; jde totiž o přestavěné, vyřazené hliníkové vozy londýnského metra řady D78 z přelomu 70. a 80. let, které po modernizaci slouží od března 2024 v testovacím provozu na čtyřkilometrové městské lince GWR West Ealing–Greenford v západním Londýně. Ty dostaly nový interiér, modernější elektromotory Wabtec a především akumulátorové sady Hoppecke o kapacitě 504 kW v každém motorovém voze. Ty jsou v soupravě dva a mezi nimi je vložen jeden vlečný vůz.
Nejvyšší rychlost soupravy činí 97 km/h a je stavěna pro časté, rychlé rozjezdy a brzdění. Vozy se nabíjejí s pomocí výsuvných kontaktů ze třetí kolejnice mezi dvěma stávajícími, a to příkonem až 2 MW. Napájecí kontakt je z bezpečnostních důvodů deaktivován, když nad ním nestojí vlak. Vůz se v konečné zastávce nabíjí 3,5 minuty, což stačí na další jízdu. Přes noc se pak pomaleji dobíjí v depu.
Více než rok trvající pilotní testovací provoz přinesl řadu poznatků a také rekordů. Už v březnu 2024 ujel na jediné nabití celkem 138 km z Long Marstonu do Honeybourne, čímž ustanovil nový britský rekord, přičemž ten předchozí měl hodnotu 135 km a vytvořila jej jednotka Stadler Metro řady 777 v roce 2022. A nyní se stejnému vlaku podařilo dojet z Readingu do londýnského hlavového nádraží Paddington, pak zpět přes Reading do Oxfordu a znovu zpět až na Paddington a opět do Readingu, což je přesně 322 km. Jednotka se přesouvala v noci, avšak normální cestovní rychlostí, z části dokonce po hlavních tratích.
Cílem série testů a ověřování je najít vhodnou cestu k lokálně bezemisní dopravě na četných vedlejších tratích bez trolejového vedení. Bez zajímavosti není, že jiný britský dopravce Britské dráhy (BR) rovněž provozuje přestavěné vozy metra stejného typu, avšak s diesel-elektrickým pohonem.
