Malá městská SUV, chcete-li crossovery, jsou populárním segmentem. Stačí se rozhlédnout okolo sebe a uvidíte vozy jako Škodu Kamiq či Karoq, Hyundai Konu, Volkswagen Tiguan nebo Lexus UX z prémiového segmentu. A takto bychom mohli pokračovat. Vždyť i BMW má SUV z rodiny X rozdělená od X1 až po X7.
Technické parametry Toyota C-HR (2019) 2.0 Hybrid
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 4 395 × 1 795 × 1 555 mm, 1 930 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
| Výkon | 135 + 80 kW, 184 koní |
| Baterie | ? |
| Nabíjení | |
| Spotřeba | ? |
| Cena od | 804 900 Kč |
Modernizované hlavní světlomety i koncová světla u Toyoty stále využívají LED technologii se světly denního svícení a ukazateli směru sloučenými do jediného zdroje na přídi, který tvoří hladkou linku nad dálkovými světly. Nové sdružené světlomety na zádi vozu propojuje leskle černý spoiler k dosažení jednolitého čistého tvaru. Křivky Toyoty C-HR se mi líbí: třeba záď a boční strana. Naopak příď mě nijak nezaujala, ale to je otázkou osobního vkusu. Říká se, že kola dělají auto a C-HR je toho krásným důkazem. Testovaný kus stál na 18palcových kolech a ani červený lak, který Toyota nazývá „Passion“, mi nevadil, ačkoli nejsem fanouškem červené.
Daň za design
Pochválit musíme, že už i Toyota dává zákazníkům na výběr. Chcete používat Apple CarPlay/Android Auto? Můžete.
Facelift přinesl hned několik změn i v interiéru. Nový je osmipalcový displej infotainmentu, který přišel o dotyková tlačítka na stranách a nově je má hardwarová. Pochválit musíme, že už i Toyota dává zákazníkům na výběr. Chcete používat Apple CarPlay/Android Auto? Můžete. Sice s sebou stále musíte vozit kabel, ale rozhodně je lepší mít volbu. Asi vás bude primárně zajímat, jak je na tom vůz po stránce prostoru. Na předních sedadlech jste v pohodě, já se svými 173 centimetry mám i na zadním sedadle místa pro kolena dostatek, ale nad hlavou je to při opření jen tak tak. Někde bohužel musíte „zaplatit“ daň za atraktivní karoserii.
Do zavazadelníku naložíte 358 litrů, takže nejde tak úplně o rodinné auto. Palubní deska i přední dveře mají měkčený plast, pod kterým je „imitace“ karbonu, která se mi nelíbí. Ani výplně zadních dveří už nemají měkčené plasty. V této cenové hladině bych očekával trochu něco jiného... Na druhou stranu, je jasné, proč si lidé kupují vozy Toyota. Rozhodně to není kvůli luxusnímu interiéru nebo technologiím. Činí tak primárně kvůli spolehlivosti.
Když se vrátím za volant, který je samozřejmě multifunkční, Toyota stále sází na klasické budíky. Mezi nimi najdete 4,2palcový displej, kde můžete kontrolovat spotřebu, dojezd a další věci. Grafika není nic, z čeho budete mít velký zážitek: ať už jde displej mezi budíky nebo infotainment. Středový tunel nabízí dva držáky na nápoje a nějaký ten prostor najdete pod loketní opěrkou a ve dveřích. Dokonce i místo pro chytrý telefon je zajímavě na přídi tunelu. Nechybí zde USB port či 12V zásuvka.
Možná je to tím, že se rád obklopuji hezkým designem, proto se mi infotainment nelíbí. Což o to, on umí dost věcí. Připojit ho můžete na internet, nechybí navigace, stahování aplikací a tak podobně. Ale vzhled není ideální.
Facelift k hybridní 1,8litrové jednotce o výkonu 122 koní přidává novou pohonnou jednotku. Jedná se o dvoulitr s výkonem 184 koní. Samozřejmě, že jde o hybridní motorizaci a hned vám povím, že z ní mám celkem radost. Necelých 200 koní není velké stádo, ale pocitově Toyota nejede špatně a vy konečně můžete být častěji v levém dálničním pruhu i v Německu. V České republice se při dálničních 130 km/h spotřeba pohybovala nad hranicí šesti litrů na 100 km, ale jakmile cestu spojíte s nějakou rychlostní komunikací, okresní silnicí a městem, dostanete se na kombinovanou spotřebu okolo 5,5 litrů. To není špatné, pokud vezmete v potaz, že C-HR váží téměř dvě tuny.
O jízdní asistenty není nouze
Hlídání jízdního pruhu i mrtvého úhlu, parkovací kamera či adaptivní tempomat. Všechno máte v C-HR k dispozici, avšak adaptivní tempomat je velká citlivka. Nelíbí se mi, že na dálnici, jakmile auto začne zpomalovat a vy odbočíte do levého pruhu, stále brzdí a až po několik sekundách se začne rozjíždět. Paradoxně je to věc, která mi na autě vadila nejvíce, takže jsem raději jezdil bez tempomatu. Podvozek je trošku tužší a řízení není nikterak přesné, ale protože sedíte v malém městském SUV, které má úkol vás dopravit z bodu A do bodu B, můžeme mu to odpustit.
Chcete velké auto? C-HR je dle mého malé. Chcete velký zavazadelník? C-HR opět není dobrá volba. Chcete sportovněji zaměřené auto? Kdepak, C-HR to nesplňuje. Tak nějak přemýšlím, kdo je tedy vlastně zákazník, který si přijde pro Toyotu C-HR. Nemůžu Toyotě upřít hned několik věcí. Design je řekněme zajímavý, ale rozhodně ne pro všechny.
Spotřeba je přijatelná a jízdní vlastnosti nejsou špatné. Ale ani z jednoho si na zadek nesednete. Jenže možná to vlastně ani nechcete. Možná chcete jen spolehlivé auto, které se vám líbí, odveze vás z bodu A do bodu B a pak je naprosto v pořádku si C-HR koupit. Jen musíte vědět, proč to děláte. Přeci jen 774 900 Kč za základní výbavu s testovanou motorizací není málo. Testovaný kousek pak vyšel na 884 800 Kč. Hyundai Kona Hybrid sice nemá tak atraktivní design, ani takový výkon, ale základní cena startuje na 599 990 Kč. Jedná se sice o menší auto, ale zároveň nabídne větší zavazadelník i více místa nad hlavou pro cestující na zadních sedadlech. A teď, babo, raď.
